13. 06. 2021 - Rudolf Fukal

S fotografováním jsem začínal někdy ve svých 12 letech, kdy jsem na Vánoce obdržel svůj první fotoaparát značky Smena 8. Fotografování se mi stalo velkým koníčkem, a tak jsem během školních let absolvoval řadu fotokurzů, byl členem několika fotokroužků, fotoklubů a sdružení. S postupným vývojem jsem samozřejmě obměňoval i fotografickou výbavu a tím pádem jsem si začal budovat sbírku fotoaparátů, jelikož mi bylo líto staré přístroje, se kterými jsem začínal fotit, někomu dát nebo dokonce vyhodit!

13. 06. 2021 - Milan Švihálek

Vyprávění o tom, jak ostravská televize otevřela náruč lidu sběratelskému

Soutěžní pořady patří v televizi odjakživa k nejoblíbenějším. Tento žánr měl ve Spojených státech předobraz v živě vysílaných soutěžích rozhlasových, zrodil se tedy už v první polovině dvacátého století. Důvod, proč soutěže diváky tolik zaujímají, je zřejmý – dramatičnost, rychlý spád, zábavnost, napětí, dynamika, rytmus, vědomostní prvky a psychologicky nezanedbatelný prvek možnosti „fandit soutěžícím“. Není divu, že si soutěže našly cestu i do televize města havířů a hutníků.

13. 12. 2020 - Luboš Čech

Náš člen, historik dr. Josef Ptáček (KSK 1414), vydal ve svém dobrušském nakladatelství "Expedice F. L. Věka" již třicátou regionální historickou publikaci, tentokrát věnovanou sběratelství svého města – Dobrušky.

17. 11. 2020 - Lenka Urbanová, foto: Monika Urbanová

Kdo by neznal vůni jehličí, která se mísí s vůní čokolády zavěšené na vánočním stromku… Zavzpomínejme společně na počátky výroby čokoládových figurek, určených pro vánoční svátky a nahlédněme pod pokličku třem nejznámějším výrobcům vánočních čokoládových figurek.

17. 11. 2020 - Ing. Zdeněk Sluka

Málokde je vliv času tak patrný jako v historii kalamářů a psacích potřeb. Kalamáře provázely lidskou civilizaci téměř od jejích začátků, jistě pak od písemných dokladů psaných v Egyptě na papyru. V průběhu více než 4 tisíciletí jejich užívání se kalamáře a vztah k nim dramaticky měnily. Rostoucí potřeba a stálé změny designu vytvořila z kalamářů masově užívaný předmět provedený z nejrůznějších materiálů a často s vysokou uměleckou hodnotou. Bouřlivý vývoj kalamářů vrcholil v 19. - polovině 20. století.

21. 08. 2020 - Miroslav Karásek

Je tomu 81 let, kdy 15. března 1939 započala okupace Československa německými vojsky. O pouhý den později byl výnosem nacistického vůdce Adolfa Hitlera ustanoven Protektorát Čechy a Morava. Formální hlavou útvaru, jenž byl součástí Třetí říše, zůstal sice prezident Emil Hácha, moc však třímal v rukou úřadující říšský protektor Konstantin von Neurath. Šlo o nejtemnější dobu českých dějin.

28. 05. 2020 - Vladislav Dočkal

Moje sběratelství začalo nenápadně, když jsem se přistěhoval na Krejcárek (roku 1977) do nouzové kolonie a kde jsem na půdě objevil první ze svých vařičů (skládací PRIMUS). Zajímalo mě, jak to funguje, a hlavně jsem provedl jeho vyčištění do původního lesku a vystavil na krbovou římsu. Byla to pěkná dekorace, a tak další objevené výrobky podobného druhu byly restaurovány. Mosaz má tu vlastnost, že i po letech zašlosti a někdy dost značné ji lze uvést do původního stavu. Po určité době jsem měl základ sbírky počtu asi 30 kusů a hledal jsem někoho s podobným zaměřením. Pak mi někdo poradil, ať vstoupím do KSK, což jsem v roce 1997 učinil a hledal v adresáři podobné zaměření, ale nenašel. Velký obrat v rozšíření sbírky byl po rozhlasovém pořadu „Host do domu“, vedený známou moderátorkou Stanislavou Dufkovou. Do pořadu mě zřejmě navrhl Klub sběratelů kuriozit. Po tomto pořadu jsem měl množství telefonátů s nabídkou různých vařičů, lamp a letlamp, ale ne od sběratele! Největší poklad jsem získal od pana Otta z Náměšti nad Oslavou, který tyto předměty sbíral pro vybavení skautského oddílu, s kterým jezdil do přírody a vařiče s tlakovými lampami používal a po skončení aktivity mi tyto nabídl.

17. 02. 2020 - Miroslav Karásek

To se už tak může sběrateli kuriozit v životě někdy přihodit. Soustředí se na svůj obor, přibývající exponáty třídí, ukládá, prohlíží je, své sbírce věnuje přiměřené množství volného času i všemožnou péči.

17. 02. 2020 - Luboš Čech

Na začátku 20. století se v Evropě začaly vyrábět různé zámky s cylindrickými vložkami. Hlavní rozvoj produkce cylindrických vložek pro přídavné zámky či visací zámky nastal až s ukončením 1. světové války a přechodem továren z válečné výroby na civilní. Nejdůležitějším impulsem pro masovou výrobu zámkových vložek se stala tzv. profilová cylindrická vložka vyráběná od roku 1925 v Německu a stavební boom, který nastal po skončení světové války. A s velkým rozšířením cylindrických vložek, jak profilových, tak s kulatým obrysovým tvarem těla, pro zadlabací dveřní zámky, vzniknul problém. Kdo bude dělat další klíče pro majitele zámků s cylindrickými vložkami?

17. 12. 2019 - Lenka Urbanová

Svátky vánoční jsou odpradávna opředené kouzlem zkazek, obyčejů, písní, koled a pověr ... Lidé věřili v jejich kouzelnou moc, toužili poznat svoji nejbližší budoucnost týkající se jejich zdraví (Aby se člověku nemoci vyhýbaly, nechť vyseká na štědrý den před východem slunce v ledu otvor a jím ponoří se do ledové vody.), úrody (Štědrého večera má býti pokud možná nejvíce různých jídel, aby prý bylo hojně mandelů obilí.), hospodářství (Jak se povedou štědrovnice, tak se povede pšenice.) vyhlídky na sňatek (Děvčata chodívají třást bezem, říkajíce: "Třesu, třesu bez, ozvi se mi pes, kde můj milý jest". Z které strany pes zaštěká, tam dlí její milý.) nebo i téma smrti (Na štědrý večer má každý z rodiny i čeládka seděti u stolu. Kdo z členů rodiny nesedí o štědrovečerní večeři na tom místě u stolu, kde seděl loni, ten příštího štědrého dne se více nedočká.) ... Oblíbené byly jak kolední obchůzky, tak věštění budoucnosti.

17. 12. 2019 - Marta Zemanová

Babičku, tu nejznámější knihu Boženy Němcové, jsem začala sbírat vlastně náhodou. Asi před dvaceti roky jsem na buštěhradském blešáku natrefila u známé vetešnice ze Žižkova na malé a staré vydání Babičky, a víceméně ze zdvořilosti jsem tu knížečku za 40 Kč koupila. Až doma jsem zjistila, že toto vydání „pro školní mládež“ z roku 1898 – pravděpodobně z důvodů mravnostních – neobsahuje příběh o Viktorce. Takže jsem získala raritu, a to je vždy pro sběratelskou duši výzva. Začala jsem Babičky cíleně sbírat, obcházet antikvariáty a také pátrat po historii této knihy. Dnes mám těch českých vydání Babičky téměř tři sta a k tomu několik desítek cizojazyčných; a hlavně toho vím o Boženě Němcové a jejím psaní opravdu hodně.

17. 12. 2019 - Luboš Čech

Že se dá sbírat téměř všechno, dokázal na letošním veletrhu Sběratel pan sběratel Jindřich Jirásek ze Starého Rožmitálu. Kromě provozování Cvokařského muzea a sbírání historických hřebů a hřebíků se mu na chalupě totiž rozrůstá sbírka kbelíčků od jednokilových jogurtů. Není třeba dodávat, že sbírka zabírá dost místa, a ještě navíc je náchylná na průvan, či stačí, aby se o prázdné a lehounké plastové kbelíčky otřela kočka a pečlivě srovnané sloupce se zřítí jako onen domeček z karet. A pak nezbývá nic jiného, než každý kbelíček vzít do ruky a najít k němu odpovídající víčko.

16. 08. 2019 - Miroslav Karásek

Snad každý sběratel touží mít ve své sbírce nějaké unikátní kousky, jimiž se pak může zdravě pochlubit přátelům, konkurentům či širší veřejnosti na výstavě. Takové rarity celou kolekci ozvláštní, učiní ji poněkud odlišnou od sbírek s podobným zaměřením. I když se to nezdá možné uplatnit při cílevědomém shromažďování novin ze zemí celé planety, přece jen se mi podařilo soubor takových „špeků“ získat a vytvořit malou skupinu výjimečných tiskovin. Nepočítám sem celou plejádu novin, které vycházejí pro české krajany v Austrálii, Kanadě, Rakousku nebo v USA. Anebo pro menšiny v sousedních státech (pro Maďary v Rumunsku, pro Rakušany v Itálii, pro Pákistánce v Kuvajtu a Chorvaty v Rakousku). Mimo základní sbírku jsou i noviny určené pro vojska SFOR a KFOR v Bosně a Hercegovině z roku 1998 či noviny pro civilní obyvatelstvo této země, vydávané jmenovanou armádou. Vedle kolekce leží i noviny tzv. Valašského království nebo noviny pro Romy v České republice.

16. 08. 2019 - Libuše Ďurišová

Už je to asi 25 let. Ze zrušeného obchodu poblíž mého bývalého bydliště se na čas stal obchod s výprodejem spotřebního zboží. Šli jsme se s přítelem podívat, co tam mají. Bylo toho dost pro vybavení bytu. Lžičky na kafe i koberce. Procházeli jsme mezi regály, ale nic z toho, co se tu nabízelo, jsme nepotřebovali.

18. 12. 2018 - Lenka a Monika Urbanová

První Vánoce v nově vzniklém Československu v roce 1918 byly neodmyslitelně spojeny se jménem Tomáše Garrigue Masaryka. Bylo to právě před Vánocemi, 20. prosince 1918, kdy se T. G. Masaryk vrátil domů do Čech ze zahraničního exilu už jako prezident. Radost z míru a samostatnosti pomáhala lidem lépe snášet poválečný nedostatek, jak v oblasti potravin, tak i uhlí. Byl i nedostatek ryb, kvasnic na vánočky, místo čaje a kávy byly používány náhražky…

18. 12. 2018 - Rudolf Píša

Telefonní karty byly fenoménem počátku 90. let. Tehdy se rozvíjela řada dalších oborů, které dodnes nemají ani oficiální název oboru a řadí se pod širší obory numismatiky. Správně jde o podobor skripofilie, tj sběratelství listin a dokumentů finanční povahy. Název vychází ze slova skrip, tedy listina a patří sem zejména akcie, dluhopisy, losy, vkladní knížky, šeky, ale i platební karty.

18. 12. 2018 - Miroslav Karásek

Mým hlavním sběratelským oborem je tvorba ucelené kolekce tištěných novin z celého světa. Ale protože díky studiu žurnalistiky jsem nabyl určité vědomosti o jejích dějinách a společenském významu, krátce popíšu jednu z konkrétních cest, kudy se dějiny ubíraly. Je zachována mimo jiné právě na zažloutlých stránkách periodického tisku. Listujeme-li včerejšími, loňskými či stovku let starými novinami, dovídáme se mnohé o době, v níž byly psány, vytištěny a čteny, dočteme se o záměrech, s nimiž byly vydávány a o lidech, jimž byly určeny. A to je hlavní důvod, proč číst staré noviny. A také proč si je připomínat.

18. 12. 2018 - Emanuel Petráň,

Před časem jsem se v našem SBĚRATELI zabýval problémem nás sběratelů, kteří se v pokročilém věku nemohou rozhodnout, co dále se sbírkou. Citoval jsem při tom z článku Milana Markoviče o sběratelství pro DENÍK a cituji znovu:

18. 12. 2018 - Luboš Čech

Sto let od založení Československa znamenalo nejen zvýšený počet vyvěšených státních vlajek, ale i pro firmy a obchodníky možnost marketingově využít výročí. Abych nebyl nespravedlivý, za některými firemními a obchodními akcemi nebyl jen zisk. Ovšem balení brazilské kávy jedné pražírny s názvem „100 let – limitovaná edice“ evokuje spíše variantu zisku než připomínku slavného výročí.

19. 08. 2018 - Jiří Vochozka

Je tomu už sto let, kdy bylo možné zaslechnout poprvé tuto výzvu na hranicích nově vzniklého státu. Konec 1. světové války v r. 1918 znamenal nejenom konec válečných útrap, ale i vznik nových státních útvarů a tím i hranic, jejich střežení a samozřejmě i nové doklady pro jejich překračování.