Příběh jednoho kalamáře

Nejen lidé – i předměty mají své osudy a velké množství starých věcí obdivujeme nejen pro jejich historickou hodnotu, řemeslné zpracování, funkčnost nebo originalitu, ale prostě jen pro jejich krásu. Takový předmět přináší i mnoho emocionálních zážitků, působí na sběratele a vede ho k zařazení předmětu do sbírky. A není větší radosti pro sběratele, než když se mu podaří objasnit i jeho příběh. Je proto snahou poznat nejen, kde byl předmět vyroben, ale získat co nejvíce informací o celém „životním cyklu“ předmětu.

U předmětů jako jsou kalamáře s kombinací sklo-kov mapujeme, kde bylo vyrobeno sklo, kde proběhla případná rafinace skla, kde byl výrobek dokompletován (např. montáž mosazných víček na skleněné kalamáře), i jak se stal sbírkovým předmětem. Je pravdou, že získat tyto informace je velmi obtížné a vzhledem k časovému odstupu i nemožné.

Před několika týdny jsem získal v aukci zřídka viděný kalamář, který nesl výrazné znaky slavné ikony českého sklářství, sklárny Wilhelm Kralik ze šumavské Lenory. Kalamářů této firmy mám několik a na každém je vtlačený text (obvykle na víčku). Že jde o odkazy na patentovou ochranu kolem roku 1900 je z literatury známo, ale mnoho podrobností se neuvádí, údajně po nedostupnost patentů. U zmíněného kalamáře jsou na víčku odkazy na 4 patenty (viz foto v barevné příloze) a to mne vyprovokovalo k pokusu o rozluštění všech dostupných značení na kalamářích Kralik. Tak začal detektivní příběh, který občas prožije každý sběratel, kdy výsledkem je poodhalená minulost a zážitek z tvůrčí činnosti.

Životní cyklus sbírkového předmětu začíná narozením. Skleněná část našeho kalamáře s irizujícím, duhovým efektem byla zřejmě vyrobena někdy po roce 1900 ve firmě Wilhelm Kralik Sohn, Lenora. Předmět není signován, a tak nezbývá než potvrdit autorství nepřímo. Nepřímo lze ověřit výrobce porovnáním:

a) s obrazovou databází některého ze specializovaných webů. Použili jsme odkaz Kralik Inkwells 2 – LOETZ AND GLASS (google.com), kde je uveden hledaný kalamář (liší se jen barvou),

b) s exponáty významného muzea. Pro tento případ je velmi vhodné Glasmuseum Passau, Německo, které má velkou sbírku českého skla. Obdobný kalamář se skutečně ve sbírce nalezl. Potvrdilo se, že výrobcem kalamáře je nepochybně Kralik. Navíc s podpůrnou historkou, že v rámci tehdejších zvyklostí Kralik zřejmě použil pro svůj návrh kalamáře vzor konkurenta, sklárny Loetz (vzor „Oil spot“). Při hodnocení firmy Kralik je dobré mít na paměti, že část její produkce měla záměrně vypadat jako sklo Loetz, aniž by se ve skutečnosti stala přímou kopií. To je případ skla Pampas, jehož měl Kralik svou verzi, objevující se v nádobách i kalamářích.

Náš secesní kalamář má skleněnou nádobku s mosazným víčkem zdobeným stylizovaným jmelím. Nyní známe výrobce skla kalamáře, ale nevíme, kdo vybavil kalamář kovovými prvky. Předpokládejme, že patenty vyznačené na víčku vtlačeným textem, by mohly přinést světlo do tohoto problému.

Značení patentů na víčku se na kalamářích Kralik objevuje pravidelně, ale ani na speciálních webech není značení beze zbytku prozkoumáno. Kolem patentů existuje řada nejasností, které se pokusíme rozptýlit. Předně jde o zkratky bez čísel patentů (čísla jsou nahrazena anonymním „A“), které se používají na víčkách menšího rozměru. Ty lze snadno rozluštit.

D.G.M. A – Deutsches GebrauchsMuster A – německý užitný vzor *
D.R.G.M. A – Deutches Reich GebrauchsMuster – německý užitný vzor
K.K. OEST. PAT.A. – Kaiserlich Königlich Österreichisches Patent A – císařský rakouský
patent
OE. PAT.A. – Österreichisches Patent A – rakouský patent
* „Užitný vzor“ je způsob ochrany duševního vlastnictví

Náš kalamář je na víčku označen čtyřmi vtlačenými texty OE.P.10385, OE.P.12753, D.R.P.145366, D.R.G.M.168180. Jde o 2 rakouské patenty, jeden německý patent a jeden německý užitný vzor.

Pro hledání patentů jsme nakonec použili bezplatnou databázi Espacenet. Prostudování patentových spisů přineslo překvapivé informace, ale i otázky.