"Hoj, ty Štědrý večere ..."

Svátky vánoční jsou odpradávna opředené kouzlem zkazek, obyčejů, písní, koled a pověr ... Lidé věřili v jejich kouzelnou moc, toužili poznat svoji nejbližší budoucnost týkající se jejich zdraví (Aby se člověku nemoci vyhýbaly, nechť vyseká na štědrý den před východem slunce v ledu otvor a jím ponoří se do ledové vody.), úrody (Štědrého večera má býti pokud možná nejvíce různých jídel, aby prý bylo hojně mandelů obilí.), hospodářství (Jak se povedou štědrovnice, tak se povede pšenice.) vyhlídky na sňatek (Děvčata chodívají třást bezem, říkajíce: "Třesu, třesu bez, ozvi se mi pes, kde můj milý jest". Z které strany pes zaštěká, tam dlí její milý.) nebo i téma smrti (Na štědrý večer má každý z rodiny i čeládka seděti u stolu. Kdo z členů rodiny nesedí o štědrovečerní večeři na tom místě u stolu, kde seděl loni, ten příštího štědrého dne se více nedočká.) ... Oblíbené byly jak kolední obchůzky, tak věštění budoucnosti.

Velkou zásluhu na sepsání a tím zachování štědrovečerních zvyků, pověr a pranostik má bezpochyby významný český historik Dr. Čeněk Zíbrt, který se narodil 12. října 1864 v jihočeském Kostelci nad Vltavou. Jeho život však poznamenala rodinná tragédie, kdy mu pár dnů po sobě zemřeli oba rodiče, a tak se mu ve dvou a půl letech stali „náhradními“ rodiči babička s dědou Zíbrtovi.

Po studiích na gymnáziu v Písku odjel studovat do Prahy na Filozofickou univerzitu, kde se věnoval historii, folkloristice, etnografii, "lidopisu" a dalším vědám.

Byl spoluzakladatelem a redaktorem národopisného sborníku Český Lid, který poprvé vyšel v roce 1892. Vždy se řídil heslem: "Z českého lidu jsem vyšel...". Studium života venkovského lidu tvořilo jeho ústřední zájem. Byl známým a uznávaným vědcem evropského formátu, redaktorem časopisu Musea království Českého, ředitelem knihovny Národního muzea, vydal spoustu spisů s tématikou Vánoc. Kulturně historický rozsah Dr. Čeňka Zíbrta byl široký, jeho práce byla uznávána i kritizována, ale myslím, že nebyla dosud nikým překonána a je základem pro mnoho etnografů, historiků a sběratelů. Díky tomuto pracovitému a vytrvalému historikovi a sběrateli lidové slovesnosti můžeme i my dnes nahlédnout do atmosféry dřívější doby adventní, vánoční i novoroční, dozvídáme se, jaké zvyky se v rodinách udržovaly, jaká štědrovečerní jídla se připravovala, na co lidé věřili, co si přáli, nebo čeho se i obávali. Čeněk Zíbrt zemřel 14. února 1932 v Praze.

Z jeho spisů si připomeňme: „Hoj, ty Štědrý večere..." (1910), "Den se krátí, noc se dlouží" (1910), "Chození s klibnou (koněm) v době vánoční a masopustní" (1893), Besední pořady (1928): "Mikulášská hra", "Veselé vánoční hody", "Živé jesličky", "Zimní večer na vsi", "Valaši s Betlemem na Slovensku" a další.

Myslím, že tím nejlepším zakončením tohoto článku budou slova samotného Čeňka Zíbrta, která pocházejí z jeho prvního ročníku Českého Lidu z roku 1892: "Studium a poznávání lidu má i veliké účinky mravní, povznášející. Jako člověk tělesně pookřeje, když z hlučné vřavy života velkoměstského octne se v zátiší odlehlé vísky, na kvetoucích lučinách a v tišině lesní, tak, tušíme, pookřeje i náš duch v únavném ovzduší hesel praktických studiem lidu českého, jehož jsme sobě až na skrovné výjimky málo všímali, málo sebe samy poznávali, studovali. Poznávejme, jak duše jeho, neovanutá dechem moderní civilisace, v různých krajích dosavad po starodávnu žije, prostě myslí, hluboce cítí, jak citům svým i myšlénkám dává průchod svými významnými obřady a obyčeji, písněmi, zábavami, svým životem veškerým. Poznejme český lid, pokud ještě čas!"

Použitá literatura:
ŠIMÁK J. V., Čeněk Zíbrt, 1932
BLUML Josef, Kulturní historik Čeněk Zíbrt, 2014
Dr. NIEDERLE Lubor, Dr. ZÍBRT Čeněk, Český Lid, 1892
Dr. ZÍBRT Čeněk, Hoj, ty štědrý večere ...,1910

Lenka Urbanová