O jednom betlému a výročí (Josef Jaroslav Wenig)

Inspirací myšlenky Pražských jesliček bylo též uvedení hry bratří Wenigů na Vinohradském divadle K Betlému. Později o tom vypráví synovec Jan Wenig: Povídala prostou formou o tom, jak krejčovský strarý mistr Votruba zaspí nad klerikou, kterou má došít do Božího hodu a jak se s třemi králi dostane do Betléma. A právě ta část, kdy přibíhají do Betléma staří i mladí, aby tam zazpívali Ježíškovi – mezi dětmi byla i pozdější slavná pěvkyně Jarmila Novotná – to byly oživené Pražské jesličky. Hra měla melodickou hudbu Rudolfa Piskáčka – v jejím rámci zazněl i kus dnes tak populární, tehdy málo známé Rybovy vánoční mše.

Protože život Josefa Weniga (dále J. W.) nebyl nikým po jeho smrti zpracován, uvádím pro betlémáře stručné shrnutí z mého bádání:

 

- narozen 12. 2. 1985 Staňkov u Horšovského Týna jako syn řídícího učitele,
- v květnu 1988 mu umírá otec,
- matka zůstává se 4 sirotky sama. Po 3 letech zápasu přichází její bratr František Adolf Šubrt (dramatik a I. ředitel ND), aby si vzal sestru s dětmi k sobě do Prahy
- 1891 začal J. W. chodit do cvičné školy při Ústavu učitelském v Panské ulici a zde dokončil obecnou školu,
- 1896 až 1900 Malostranská reálka,
- 1900 až 1904 studium na Uměleckoprůmyslové škole u prof E. K. Lišky, prof. Maška a prof. J. Schikanedra,
- 1905 studium na Akademii výtvarných umění,
- 1907 při otevření vinohradského divadla byl přiveden F. A. Šubrtem na Vinohrady a mladý talentovaný výtvarník tam setrval do stávky souboru divadla, kdy ze solidarity se strýcem divadlo opustil,
- 1911 výzdoba Obecního domu, Fr. restaurace v přízemí, 3 monumentální panó Vinařství, Chmelařství a Praha vítající své hosty,
- 1912 spol. s Jaroslavem Kvapilem na přípravě sletové scény,
- 1914 vznik Divadla umění, kde výtvarníci pod vlivem Apii a Craiga ovlivnili budoucnost světového divadla, s tím, že J. W. výtvarné dílo se řadí do okruhu českého divadelního symbolismu,
- 1914 až 1916 II. období J. W. na Královských Vinohradech jako jevištní výtvarník, pro sál Městského divadla v Náchodě monumentální dekorativní olejomalby,
- 1916 v červnu se žení s Johanou Antonií Škorpilovou (1891-1957),
- 1917 působí v divadle Rokoko jako výtvarník,
- 1. 1. 1917 jmenování malířem scénické výpravy Národního divadla,
- 4. 5. 1919 se narodil syn Jiří (1919-1995),
- 1922 až 1939 III. Období v Divadle na Vinohradech – šéf výpravy,
- 8. 9. 1939 umírá ve věku 54 let, v Praze.

Ilustroval cca 113 knih, namaloval 103 plakátů, 350 ks žánrových pohlednic, vypravil 621 divadelních inscenací, navrhl tisíce divadelních kostýmů. Na požádání podnikatele Václava Havla se podílel výtvarně na Lucerně-kabaretní scéně. Výtvarně se podílel i na interiéru kina Minuta, restaurantu U Zlaté kapličky (U České koruny), deštění Autoklubu ČSR Opletalova 29 - přestavba Pavel Janák, v kinu Orient
Hybernská 10, a další a další.

za pomoc děkuji MUDr. Marii Bašeové

Blanka Sůvová