Pozdrav z Údolí slunce

Tajuplný titulek vás zve k návštěvě sběratele Oldřicha Husáka z Kolína. Patří k těm, co nemají moc kolegů k výměně svých přebytků, přesto se mu podařilo vytvořit zajímavou sbírku. Ptáte se co je vlastně předmětem jeho zájmu?

Jsou to obaly od citrusů, trochu netradiční obor, ale o to jsou získané úlovky zajímavější a neokoukané. Na úvod pár dotěrných otázek:

1. Jak vás napadlo sbírat takové podivné papírky?

To mi bylo asi 10 let, uviděl jsem krásný obal od pomeranče, bylo to něco jiného, než na co jsme byli tady zvyklí, byl barevný s obrázkem a nápisy – Catania, Monello Siciliano, Paterno.

2. Máte nějaké kolegy sběratele s kterými si obaly vyměňujete?

Bohužel, zatím s nikým nejsem v kontaktu, jsem takový vlk samotář, nejezdím ani na výměnná setkání. Ale v Adresáři jsem si našel další čtyři členy KSK, co mají stejný zájem jako já, tak snad se jednou do Prahy vypravím. Když jsem začínal sbírat, tak jsem přemluvil kamaráda, aby to zkusil se mnou, abych měl s kým vyměňovat, ale myslím, že on už se dávno tomuto koníčku nevěnuje.

3. Co na vaši „úchylku“ říká rodina a kamarádi?

No, o mně to nikdo netuší, co mám doma za poklady, já se se sbírkou ani nikde nechlubím, akorát kolega z práce o ní ví a občas přinese nějaký obal. Rodina můj koníček toleruje, nevidí v tom problém. Ostatně na čas jsem sbírání přerušil, protože nebylo co sbírat. Československý trh nenabízel příliš mnoho možností a do zahraničí jsem nejezdil. Takže po roce 1968 nastala víc jak na 30 let nucená přestávka, sbírku jsem znovu začal rozšiřovat až po roce 1990. Takže má vlastně dvě části, tu historickou, asi 90 ks a pak je to více jak 400 kousků novodobých.

4. Z jakých zemí obaly přicestovaly?

Nejvíce je španělských, italských, ale najdeme tu i Brazílii, Maroko, Albánii, Turecko, Kypr a Egypt. Český mám jen jeden, je s nápisem Miss Gina (odtud pochází reklamní slogan - Pomeranče pro Vás z Údolí slunce, jsou plné chuti, vůně,vitamínů, zdraví a svěžesti – všeho, co je dobré pro Vás). Reklama je sice hezká, česká, ale pomeranče byly ze Španělska.

5. Je možné na takovou sbírku balit holky? Třeba jako na motýly, zkoušel jste to někdy?

Po pravdě řečeno, slečny jsem na svou sbírku nikdy nelákal, vy jste první, co se o ní zajímá. Ono také není o co stát, třeba když jsem v obchodě a hledám nějaké nové kousky mezi pomeranči, to se na mě prodavačky tak divně dívají. Pokud nějaký citrusový obal uvidím, skončí hned v mojí kapse, pomeranče nebo citróny si kvůli tomu nekupuji.

6. Kde sbírku skladujete, máte na ni vyhrazené nějaké speciální místo?

Mám ji stále rozdělenou na dvě období. To první, starší, co jsem sbíral ještě jako kluk, uchovávám ve velkých sešitech, kde jsou jednotlivé kousky vloženy mezi listy papíru. To novodobé mám v průsvitných deskách a v šanonech. Nejdřív však musím obaly vylisovat, dříve jsem je vkládal mezi dvě skla, ale moc to nepomáhalo. Teď je jednoduše vyžehlím. Zatím jsem žádný nezničil, teplotu žehličky si nastavím na nejnižší stupeň a obal se tak nepřipálí.

7. Kolik času sbírce věnujete a dá se vyčíslit její hodnota?

Bohužel, volného času není tolik, jak by si člověk přál, to vidíte i tady na těch hromádkách, kde jsou nové kousky, co čekají na zařazení. Hodnota sbírky, to nevím, to se nedá takhle říct, pro někoho jsou to jen papírky. Je to asi taková ta cena obliby. Ale hlavně, když si někdy tak sbírku prohlížím, mám z ní radost a to je asi to, co nás tiché blázny spojuje.

Víte, že…
– obrázky na obalech od citrusů mají většinou kulatý tvar
– oblíbená barva na nich je modrá, červená a zlatá
– nejčastějším motivem jsou loga firem
– výjimečně se objevil koloušek Bambi nebo Robin Hood
– motivy se stále opakují, někdy se liší jen malým proužkem v dolním rohu
– po čase se objeví stejný obrázek, ale obaly mají různé rozměry, výrobci to zřejmě netuší, ale i tak vzniká sběratelská série
– nápisem Chiquita nejsou označeny jen banány, ale také citróny.

Otázky kladla, odpovědi sepsala a sbírku obdivovala:

Monika Petrásková