Deskové hry 20. a 21. století

Objevily se v dávné minulosti, jedna generace je předávala druhé, v průběhu staletí procházely změnami, v různých krajích dostávaly poněkud jinou podobu, jejich obsah byl jednou obohacen, jindy se z něho něco ztratilo. Na jejich vzniku a vývoji se podílely všechny národy.

Je to vlastně společné dílo velkého kolektivu autorů, kteří žili v různých dobách a různých světadílech. Většinu autorů neznáme, v tom se staré hry podobají lidovým písním. My dnes víme, že tu je ohromné bohatství deskových her, nashromážděných za posledních šest tisíciletí.

Deskové hry jsou přímo ideální pro člověka, ať jsou to děti, mladí lidé nebo senioři. Člověk při nich navazuje živý kontakt s jinými lidmi, všestranně cvičí své duševní schopnosti, učí se promýšlet své budoucí činy a co hlavně, nachází v nich zábavu a užitečně vyplní volný čas.

Co to vlastně jsou deskové hry?
Kdybychom je chtěli definovat čistě logicky, řekli bychom, že to je druh stolních her, které se od jiných liší tím, že herní děj probíhá na zvláštním „hracím plánu – desce“, prostřednictvím „hracích kamenů“ – figurek, koleček, nebo výseků části herních plánů, případně i jiných pomůcek.

Deskové hry obecně rozdělujeme na hry klasické (šachy, dáma, člověče nezlob se a podobné hry) a na hry moderní. Podle obsahu hry, herního děje a způsobu boje si je můžeme rozdělit na hry: Strategické, Závodivé, Poziční, Pátrací, Naučné a poznávací a ostatní hry.

Celý článek naleznete v časopise Sběratel 4/2008.

Jan Vanžura, KSK 3148