22. 04. 2024 - Milan Degen

Dne 17. září 1923 uplynulo 100 let, kdy byl v Praze založen první klub amatérského společenského tance v ČSR – Amateurský taneční klub (ATK). Zakládající shromáždění se uskutečnilo v Akademické kavárně ve Vodičkově ulici čp. 735 a 736 (cca naproti bývalé Vyšší dívčí škole – se sgrafity na fasádě; za éry socialismu tu byla dietní jídelna, dnes je tu jedna z restaurací McDonald’s).

10. 12. 2023 - Ing. Petr Zaoral

Když jsem před 20 lety začínal sbírat pohlednice s vrtulníky, měl jsem oproti jiným sběratelům jednu velkou výhodu – na internetu jsem nalezl kontakt na Geoffa Russella z Velké Británie, který také pohlednice s vrtulníky sbíral a vytvořil jejich katalog, který mi poskytl. Samozřejmě byl tento katalog poplatný své době a možnostem autora, tedy obsahoval pouze základní informace o každé pohlednici (typ vrtulníku, provozovatel, vydavatel, velikost a doplňující informace). Ale vše bylo pouze v textové podobě, bez jakékoliv ukázky konkrétní pohlednice. Byl to ale opravdu skvělý základ pro můj vlastní systém evidence pohlednic a vycházím z něj dodnes. Ale jak se říká – jeden obrázek je lepší než tisíc slov, proto v mé vlastní databázi jsou doplněny náhledy všech pohlednic, které mám ve sbírce, ale i těch, které nemám, ale vím že existují. Pokud vás náhled na můj online katalog zajímá, naleznete ho na této adrese: http://www.helicopterpostcards.info.

29. 08. 2023 - Milan Degen

Zajímavou částí tvorby tohoto malíře, ilustrátora, později i nakladatele a vydavatele jsou pohlednice. V hantýrce sběratelů jsou nazývány körbrovky, ať již se jejich autor podílel na výtvarné části celého averzu nebo jen na jeho ilustrování. Pavel Körber (15.9.1862 Praha – 22.10.1925 tamtéž) byl také významným ilustrátorem mnoha knih a časopisů, autorem průvodců a také kaligraf, tzn. autor ilustrovaných diplomů, výučních listů, ozdobných adres, reklam atd.

08. 07. 2023 - Milan Degen

Jednou z mnoha kuriozit pohlednicové tvorby jsou tzv. numismatické pohlednice. Těch kdysi vycházelo značné množství a v řadě sérií. A to přibližně v rozmezí let 1905–1932 a možná ještě déle. Tyto exempláře zobrazují mince konkrétního státu či země a uvádějí momentální kurzy příslušné měny vůči ostatním v přehledných tabulkách, a to v době příslušného vydání (resp. převáděcí tabulky hodnot mincí k měnám jiných států /zemí/). Protože se kurzy v průběhu času měnily, vydavatel tyto tabulky po každé změně upřesňoval, takže vydával stále nové a nové série a pohlednice s aktuálními kurzovními údaji.

26. 03. 2023 - Jan Procházka

V čase korona-virové uzávěrky bylo více času na práci se sbírkou. Ačkoliv jsem dlouholetým sběratelem pohlednic ostrovů Oceánie, za jejichž sbírku jsem v roce 1979 získal diplom pozoruhodná sbírka, zajímají mě i ostrovy z jiných destinací – Karibiku, Afriky, Asie, Jižní Ameriky a Evropy. Z evropských ostrovů mi učarovaly Špicberky, ostrovy na dalekém severu mezi Norskem a Islandem. Patří mezi nejodlehlejší místa zeměkoule s minimálním počtem obyvatel, proto patří pohlednice z této destinace z hlediska sběratelského mezi vzácné.

12. 12. 2022 - Lucie Koubová

Ještě v nedávné době jsme my, ale zejména naši rodiče a prarodiče, byli zvyklí běžně svým blízkým zasílat pohlednice k vánočním svátkům či k Novému roku. Přáli jsme jim zejména hodně zdraví, štěstí a vše nejlepší v dalším roce. A pokud jsme neposlali blahopřejnou pohlednici, tak jsme poslali třeba novoročenku – PFko. Ta má v českých zemích dlouhou tradici.

25. 09. 2022 - Lucie Koubová

Většina sběratelů kalendáříků, ale často i sběratelé z jiných oborů, si nechává vyrábět své osobní kalendáříky. Každý volí jiné téma podle toho, co má rád a co se mu líbí a je jeho srdci blízké. Často někdo jako předlohu použije fotografii svých dětí, vnoučků či mazlíčků. Další zvolí nějakou památku, nebo místo, které navštívil, pokořil. Jiný zase využije zajímavé předměty či něco ze své sbírky. Dokonce znám sběratelku, která si svůj kalendáříček již několik let na daný rok maluje sama. Velmi oblíbenou předlohou jsou také reprodukce obrázků a starých pohlednic. A to je právě můj případ. Občas nějakou tu rodinnou dopisnici vytáhnu a využiji ji.

21. 06. 2022 - Milan Degen

Tzv. plesovky jsou mezi speciálními sběrateli lidově označovány pohlednice, posílané kdysi z plesů, věnečků, merend a jiných tanečních i zábavních podniků, a to přímo z jejich konání – ze sálů, tanečních síní apod. Na originálních plesovkách je uveden název akce, datum a místo, případně ještě další informace. Tento zvyk existoval v zahraničí i u nás od konce 19. století a pokračoval u nás zhruba až do konce 20. let 20. století. První známé české exempláře tohoto typu se objevily v roce 1899.

12. 03. 2022 - Milan Degen

„O Janu Žižkovi byly napsány hory knih“, uvádí Petr Čornej ve své objemné publikaci, která vyšla v roce 2019 („Jan Žižka“, celkem 856 str.; 659 str. textu včetně obrazové přílohy; zbytek poznámky, rejstřík a seznam pramenů a literatury). A má pravdu, přestože se o Janu Žižkovi dochovalo jen mizivě málo dokumentů, navíc ještě často v opise. Čornejova kniha je kromě Pekařovy práce nejobsáhlejší publikací o tomto válečníkovi, jaká kdy vyšla, jehož životní příběh líčí na pozadí úžasné dobové fresky událostí a jmen s ní souvisejících. Jde o Čornejovo celoživotní dílo.

03. 12. 2021 - Milan Degen

(cca 860 – 15. září 921)

První žena z české provenience, která byla svatořečena, a která stojí na počátku rodícího se státu. Víceméně spolehlivěji známe jen datum jejího úmrtí. Ostatní je čerpáno z nejstarších legend, jejichž spolehlivost je všelijaká, a potom z bádání a výkladu historiků a badatelů. I tak se pohybujeme na tenkém ledě.

22. 08. 2021 - Milan Degen

Italské Benátky jsou město postavené na moři, resp. je to město, které se jakoby vznáší mezi mořem a nebem. Žádné jiné město na světě nestojí na takových základech – na dřevěných pilotách, zaražených do dna mořské laguny. Souvisí to již se vznikem osídlení na místě dnešního města, kdy se zakladatelé z kmene Venetů (či Benetů) rozhodli z bezpečnostních důvodů, resp. pro lepší obranu a ochranu, usadit právě zde (již v 5. století). Pevnina tehdy čelila nájezdu barbarských hord a v takovém terénu nemohla uspět žádná invaze. Nakonec tu bylo vybudováno město (počátek v období stěhování národů) na řadě ostrovů a ostrůvků v mělké laguně (kolem tisíce takových míst), a to na statisících, později spíše milionech pilot.

13. 06. 2021 - Milan Degen

Stručně z historie lázní a města

Luhačovice ve Zlínském kraji patří k nejznámějším a také největším lázním na Moravě. Podle archeologických vykopávek v Oboře nad lázněmi tu v 7. a 8. století již existovalo slovanské osídlení. První písemná zmínka o Luhačovicích pochází ale až z roku 1412. Zdrojem obživy místních bylo od počátku zejména ovocnářství a dobytkářství. Zdejším volně vyvěrajícím minerálním pramenům nevěnovali zvláštní pozornost, a to ani majitelé panství, kteří se tu dost střídali.

27. 03. 2021 - Milan Degen

Helgoland (anglicky Heligoland), je evropský exotický ostrov v Severním moři (leží na 54° 11‘ severní šířky a 7° 53‘ východní délky, asi 180 km od Hamburku), který patří Německu (předtím ke Spolkové republice Německa). Patří sice k menším ostrovům, resp. souostrovím – plocha hlavního z nich nezaujímala dříve ani celý kilometr čtvereční, avšak zato jeho hlavní jádro je zajímavě utvářeno malebnými geologickými vrstvami, které ostře vystupují z moře až do výše 56 metrů a vytvářejí náhorní plošinu Oberland (Horní kraj či Vysoká půda), připomínající stolovou skálu nepravidelného trojúhelníku.

17. 11. 2020 - Milan Degen

(ojedinělé série pražských pohlednic tištěné tmavomodře tónovaným světlotiskem)

Co se týče starých pražských pohlednic, tak tmavomodře tónovaným světlotiskem byly tištěny zejména série pohlednic německých firem Carla Schwagera a Edgara Schmidta – viz níže, a další převážně ojedinělé exempláře. Uvedené firmy přinášejí nejdůležitější dobové záběry Prahy, takže byly určeny převážně pro turisty.

21. 08. 2020 - MUDr. Věra Novotná

12. května 1820 – 9. prosince 1871

Jméno Mánes je v naší zemi Pojmem. Jsou jím pojmenovány budovy, ulice, mosty, výstavní síně, spolky atd., ale především reprezentuje rodinu pěti významných malířů doby romantismu 19. století: Antonína, Václava, Quida, Amálii a nejslavnějšího z nich Josefa.

21. 08. 2020 - Milan Degen

Příjezdem Rudé armády do Prahy skončilo nebezpečí zničení města německou armádou a nastal čas na oslavy. Nadšení z konce války ale brzo vystřídala práce na obnově německým běsněním poničené Praze. Symbolem zmrzačené Prahy se stala Staroměstská radnice a následek německého barbarství zde vidíme dodnes.

28. 05. 2020 - Ing. Karel Čechovský

Pohlednice s tématikou propagandy měly zcela nezastupitelné místo mezi ostatními sdělovacími prostředky již od počátku 20. století. Velmi ochotně plnily důležité úkoly spojené s ovlivňováním názorů nejširších lidových vrstev. Za příklad maximálního využití možností propagandistické pohlednice uveďme takové, které propagovaly německý, případně italský nacionalismus v období vlády fašistů v těchto zemích. Tyto pohlednice jsou přes jejich negativní náplň velmi pečlivě katalogizovány a v renomovaných aukcích jim jsou věnovány samostatné aukční katalogy.

17. 02. 2020 - Milan Degen

Motto: „Zdánlivě nevinná lidská neřest jakou je pohodlnost umožňuje vyrůst zlu do gigantických rozměrů.“
Richard Weaver, americký filosof

17. 12. 2019 - RNDr. Ivan Venclů

Na Václavském náměstí se od roku 1848 (dříve Koňský trh) odehrálo mnoho významných událostí. V období Rakouska – Uherska to bylo např. 2x vítání císaře Františka Josefa I. Poprvé to bylo dne 12.6.1901 a podruhé v dubnu 1907. V obou případech byla postavena řada slavobran. 10. října 1905 to byla demonstrace sociálních demokratů, v roce 1918 hned několik oslav – 1. Máj v květnu, oslava 50 let Národního divadla a nejvýznamnější oslavy v říjnu a listopadu při vzniku Československé republiky a příjezdu prezidenta T.G. Masaryka do Prahy. Ve 20. a 30. letech 20. století to pak byly např. průvody legionářů, či v roce 1929 Svatováclavské dny Orelstva.

16. 08. 2019 - Jan Procházka

Antarktida, země všudypřítomného sněhu, ledu a mrazivých teplot. A přece i zde žijí lidé.

Ale nejdříve něco o historii a objevování tohoto kontinentu. Prvními lidmi, kteří tento kontinent spatřili, byli prý v roce 1820 členové ruské expedice vedené Fadějem Bellingshausenem. Po dobytí geografického jižního pólu legendárním norským badatelem Roaldem Amundsenem v prosinci roku 1911 nastala éra systematického mapování pobřeží a vnitrozemí Antarktidy. Nadějné výsledky pátrání po nerostných zdrojích a výnosný lov velryb se staly lákadlem pro řadu států, které postupně vznášely i územní nároky na části pevniny. Po 2. SV se situace ještě více zdramatizovala. Vzrůstající napětí vyřešila až Smlouva o Antarktidě podepsaná 1. prosince 1959 ve Washingtonu zástupci 12 zemí, které v Antarktidě udržovaly alespoň jednu celoročně obývanou vědeckou stanici (Argentina, Austrálie, Belgie, Chile, Francie, Japonsko, JAR, Norsko, Nový Zéland, SSSR, USA a Velká Británie). Antarktida se stala mezinárodně spravovanou neutrální zónou.