01. 11. 2009 - Milan Degen

Tak lze charakterizovat frýdlantského vévodu a generalissima Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna. Narodil se 14. září 1583 v Heřmanicích u Jaroměře a pocházel ze staré českobratrské rodiny. Později z prospěchu konvertoval ke katolíkům, ale v podstatě byl bezvěrcem. Jeho jediným božstvem byly peníze. Měřil pouhých 150 cm a měl černé uhrančivé oči, které jakoby pronikaly do nitra jeho současníků a zkoumaly ho. Ti se v jeho přítomnosti cítili nepříjemně, přinejmenším měli pocit, že se na ně dívá svrchu.

01. 10. 2009 - Tisková zpráva

Pokud vezmete do ruky knihu předního libereckého filokartisty Egona Wienera Rub a líc mých pohlednic v očekávání „zásadního odborného sdělení“, budete překvapeni, ale rozhodně ne zklamáni.

17. 08. 2009 - Petr Zaoral

„Vrtulníky? Na pohlednicích? Tak to jsem ještě neslyšel. Těch asi moc není, co?“. Takovou odpověď asi znáte, jen ty vrtulníky jsou nahrazeny jiným, pro vás zcela obvyklým tématem. Ale osobně znám mnohem kurióznější témata - před časem jsem pro jednu sběratelku z USA sháněl vše, co souviselo s pohřebnictvím … A proč vlastně vrtulníky? Kromě toho, že jsou užitečné a skoro každý den je vidíme v televizi či na obloze při záchraně životů, se mi prostě líbí. A to už skoro 25 let. Na pohlednicích je ale vyhledávám až posledních šest let – na modelařinu malou či velkou není čas, ani vhodný prostor, a tak si alespoň takto plním klukovské sny.

04. 05. 2009 - Milan Degen

Velká série s nejznámějšími objekty Prahy, tištěnými technikou světlotisku s tmavě modrým tónováním na části volné plochy aversu líce pro text. Papír má spíše barvu slonové kosti a obrazová část nezasahuje až k okrajům.

09. 02. 2009 - Ing. Jan Procházka

Řekne-li se Bhútán, mnoha lidem tento název nic neřekne. Je to pochopitelné, vždyť bhútánská vláda výrazně reguluje omezením počtu vydaných víz příliv turistů do tohoto buddhistického království. Snaží se tak zachovat kulturní identitu národa a bránit se negativním důsledkům masové turistiky.

19. 05. 2008 - Milan Degen

V roce 1908 od května do října probíhala na pražském Výstavišti „Jubilejní výstava Obchodní a Živnostenské komory“, kterou pořadatelé načasovali k 60. výročí panování císaře Františka Josefa I. Císař se ale na ni nepřijel podívat.

15. 02. 2008 - Milan Degen

Na chybotiscích se vyžívají především filatelisté, a to od vzniku filatelie. A přímo cílevědomě je vyhledávají a profitují z nich, neboť jsou často vysoce ceněny. Pod silnými lupami hledají sebemenší nedotisk nebo čárku navíc na kresbě a o svých poznatcích píší obsáhlé odborné články a dělí se s výsledky svého bádání s ostatními.

29. 10. 2007 - Milan Degen

Dne 7. června 2007 byla v Galerii Františka Drtikola na Zámečku v Příbrami zahájena výstava "Příbramsko na starých pohlednicích", které pocházejí ze soukromých sbírek Ing. Ludvíka Brožka a Petra Martinovského. Není to první výstava Příbrami a Příbramska na toto téma. Předcházející menší výstava se uskutečnila v roce 1986 rovněž v těchto prostorách. Avšak tehdy byla jen jednou částí expozice, a to už ze sbírky Ing. Brožka a ještě Václava Kimáka. V druhé části byly zastoupeny mince, medaile a známky. Další menší výstava starých pohlednic Příbrami zde byla v roce 1988 rovněž v rámci větší výstavy a opět ze sbírky Ing. Ludvíka Brožka.

23. 09. 2007 - Ema Janečková

Sběratelé nových pohlednic naší republiky v posledních letech obohacují své sbírky také pohlednicemi reklamními a atypickými s erby – o nichž píše M. Degen ve Sběrateli č. 1/06. Svými poznatky a hlavně přírůstky své sbírky mohu doložit, že vznikají specializované podskupiny místopisných sbírek. Pěkné – zajímavé svými záběry i kvalitou tisku se množí pohlednice horských hotelů, penzionů, chat a sportovních středisek z Vydavatelství Gentiana v Jilemnici, ale stejné a podobné objekty se objevují na pohlednicích z celé republiky a z mnoha jiných vydavatelství. Ty všechny potěší oko každého sběratele. Mám jich téměř 2 000 a určitě mají ve sbírce své místo.

13. 08. 2007 - Milan Degen

Odborná literatura domácí, tj. československá a česká, pochází zejména z doby po roce 1989. Je tedy novějšího data a souvisí s velkým boomem počítačové a reprodukční techniky po tomto roce. Před rokem 1989 nebyla, na rozdíl od USA, západní a části střední Evropy, v bývalé ČSSR běžně dostupná - disponovala jí jen některá velká státní nakladatelství a státní instituce. Seznam je jen orientační a není zdaleka vyčerpávající.

13. 08. 2007 - Milan Degen

Za pozoruhodnou sbírku v sekci pohlednic KSK byla z několika přihlášek do akce Sběratelství 2006 (12. ročník) jednoznačně vyhodnocena sbírka Ing. arch. Karla Čermáka (KSK 2479) s výše uvedeným názvem. Sbírka mapuje vývoj a proměnu regionu okresu Jičín a Českého ráje v průběhu více než sta uplynulých let se zvláštním zřetelem na dokumentování malých venkovských sídel.

11. 05. 2007 - Miroslav Sígl

Žil a byl kdysi jeden redaktor, který musel opustit své zaměstnání po vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a uchýlil se z Prahy do malé vesničky Kruh v Podbezdězí, kousek od Dubé i Doks. A tady až do osvobozujících listopadových dnů v roce 1989 se poznal s mnoha novými lidmi, zvláště pak vlastivědnými pracovníky, učiteli, obecními kronikáři, muzejníky a písmáky. Jak probudit v celém regionu opět zájem o věci veřejné? Chybělo vzájemné pouto a tím se staly před 15 lety, v roce 1991, Místní noviny Podbezdězí, zakrátko vydávané v několika mutacích - Bakovsko, Bělsko, Doksko, Dubsko a Mšensko, k těm přibylo samostatné Kokořínské čtení a posléze Polaban pro obce v okolí Štětí, Liběchova a Dolních Beřkovic. Čtyřúhelník Mladá Boleslav – Česká Lípa – Litoměřice – Mělník spojuje mnohé – je to vlastně tady všude Máchův kraj.

29. 03. 2007 - Július Cmorej

Definíciu pohľadnice uverejnenú v Zberateľovi č. 2/04 je potrebné ešte doplniť, že na rozdiel od štátom vydaného poštového (korešpondenčného) lístka, ktorý je štátnou ceninou, je pohľadnica výsledkom pôvodnej súkromnej výroby a podnikania.

Medzi filokartistami nie je jednoznačný názor nato, čo ešte nie je a čo už je pohľadnica. Časť z nich ilustrované poštové lístky (t.j. rôzne dodatočné prítlače na pôvodne štátom vydané poštové ceniny) považuje za prvé pohľadnice. Aj spomenuté príklady v článku (August Schwarz z Oldenburgu, Petar Manojlovič Viedeň) sú dodatočne ilustrované, štátom vydané poštové lístky. V prípade ilustrácie Augusta Schwarza ide zrejme o omyl v datovaní, pretože pripojená novoročná ilustrácia je z roku 1876. August Schwarz je skutočne jeden z prvých, ktorý použil prítlač, ale šlo o obrázok delostrelca obsluhujúceho kanón a takto ilustrovaný poštový lístok bol podaný na poštu 16. júla 1870. Spolu s prítlačou Petara Manojloviča sú tieto exempláre považované niektorými autormi za prvé známe pohľadnice na svete. Z hľadiska techniky zhotovenia však o oboch prípadoch šlo o dodatočnú prítlač (ilustráciu) poštového lístka.

29. 03. 2007 - Milan Degen

Patrně během první poloviny roku 2004 se na pultech trafik, knihkupectví, informačních středisek aj. v Luhačovicích a také v jiných městech a místech Zlínského kraje začaly objevovat pohlednice nové atypické série těchto největších a neznámějších lázní Moravy. Sestává z pěti kusů (zatím zjištěných přímo v Luhačovicích v létě roku 2005) s reprodukcemi barevných fotografií nejznámějších lázeňských hotelů: Palace s novou fontánou na kruhovém objezdu, Společenský dům s vodotryskem na Lázeňském náměstí, Jurkovičův dům, Jestřábí a dům Bedřicha Smetany. Obrazové části pohlednic jsou sice jednozáběrové, ale jejich okraje zdobí erby Zlínského kraje a jeho 21 měst, či městeček. Konkrétně jde o Zlín, Rožnov pod Radhoštěm, Fryšták, Kroměříž, Bystřici pod Hostýnem, Otrokovice, Vsetín, Staré Město, Buchlovice, Chropyni, Luhačovice, Hluk, Hulín, Bojkovice, Kunovice, Kelč, Karolínku, Holešov, Uherský Ostroh, Vizovice a Uherské Hradiště.

15. 02. 2007 - Honza a Blanka Reichardtovi

Před 15 lety nás osud navždy zavál do starého trampského srubu v Třebenicích, který stojí na břehu Vltavy, na skále přímo nad bývalými Svatojánskými proudy. Zaujala nás stará fotografie na krbu, a tím to všechno vlastně začalo. Ani jsme tenkrát netušili, že se náš zájem o historii změní v posedlost.

Tentýž rok na jaře jsme vyrazili trampovat po centrální Šumavě do míst, kam se po dlouhé roky nesmělo a hned jsme si našli další oblast našeho zájmu. Jak jsme procházeli neobydlenou krajinou a opuštěnými, zničenými vesnicemi, chtěli jsme vidět, jak asi původně vypadaly.

29. 07. 2006 - Vladimír Šulc

Hrad Bezděz na vrchu Velký Bezděz, jeho dvojče Malý Bezděz, zatím nedotčený lidskou činností, ves Bezděz v podhradí a nejbližší městečko Bělá pod Bezdězem, někdy zvaná Stará Bělá - to je spolu s okolím část krajiny, která je předmětem zájmu sběratele pohlednic, fotografií a dalších dokumentů (včetně poštovnictví), pana Vladimíra Šulce. Je rodákem z Bělé pod Bezdězem, což dokresluje vše, co bylo řečeno, a o svůj sběratelský zájem se dělí s pracovníky místního muzea a knihovny, dalšími rodáky a zájemci prostřednictvím výstav pohlednic a další činností.

29. 04. 2006 - Milan Degen

(vydavatel Alois Vil. Eberle, Antonín Eberle a litograf Vil. Pokorný)
K vydavatelům, kteří sídlili na Královských Vinohradech, když byly ještě samostatným městem (k Praze připojeny v roce 1922) patřil také Alois Vilém (nebo Viliam?) Eberle (druhé křestní jméno je uváděno jen ve zkratce: Vil.).

08. 04. 2006 - Miroslav Maloušek

Sběratelství patří k nehynoucím oborům lidské činnosti a dostává se mu v různých dobách nejrůznějších podob, od osobního koníčka až po institucionalizované poslání. Spojeno pak s všemožnými zájmy badatelskými překypuje v současnosti mnoha výsledky, z nichž ovšem jen některé mají ąanci v dalším klání obstát. Mezi ty, které kritické oko nezatratí a budoucí bádání využije, patří bezesporu jmenovaná studie. Její autor se rozhodl ke kroku zcela ve smyslu profesionálního postupu - dlouholeté výsledky svého sbírání a bádání prezentovat formou publikační a nastavit tak další pomyslný schod ve vývoji problematiky. Publikace je výběrovým katalogem vlastní sbírky. Text je doprovázen poznámkovým aparátem dle běžných odborných zásad.

19. 12. 2004 - Ing. Jan Procházka

Antarktida - kontinent, kde půl roku trvá krutá zima, prudké větry a tma bez hřejivých paprsků slunce. Teplota zde dosahuje v průměru -50 stupňů Celsia a místy až mínus 80 stupňů Celsia. Ve skutečnosti se Antarktida skládá ze dvou velkých souvislých ledových hmot východní a západní Antarktidy, oddělených Transarktickým pohořím, vypínajícím se místy až do výše 4500m.

A přesto i v těchto nejchladnějších oblastech naší planety žijí nejen všudy přítomní tučňáci, ale i pracovníci výzkumných stanic jednotlivých států.