29. 03. 2007 - Július Cmorej

Definíciu pohľadnice uverejnenú v Zberateľovi č. 2/04 je potrebné ešte doplniť, že na rozdiel od štátom vydaného poštového (korešpondenčného) lístka, ktorý je štátnou ceninou, je pohľadnica výsledkom pôvodnej súkromnej výroby a podnikania.

Medzi filokartistami nie je jednoznačný názor nato, čo ešte nie je a čo už je pohľadnica. Časť z nich ilustrované poštové lístky (t.j. rôzne dodatočné prítlače na pôvodne štátom vydané poštové ceniny) považuje za prvé pohľadnice. Aj spomenuté príklady v článku (August Schwarz z Oldenburgu, Petar Manojlovič Viedeň) sú dodatočne ilustrované, štátom vydané poštové lístky. V prípade ilustrácie Augusta Schwarza ide zrejme o omyl v datovaní, pretože pripojená novoročná ilustrácia je z roku 1876. August Schwarz je skutočne jeden z prvých, ktorý použil prítlač, ale šlo o obrázok delostrelca obsluhujúceho kanón a takto ilustrovaný poštový lístok bol podaný na poštu 16. júla 1870. Spolu s prítlačou Petara Manojloviča sú tieto exempláre považované niektorými autormi za prvé známe pohľadnice na svete. Z hľadiska techniky zhotovenia však o oboch prípadoch šlo o dodatočnú prítlač (ilustráciu) poštového lístka.

29. 03. 2007 - Milan Degen

Patrně během první poloviny roku 2004 se na pultech trafik, knihkupectví, informačních středisek aj. v Luhačovicích a také v jiných městech a místech Zlínského kraje začaly objevovat pohlednice nové atypické série těchto největších a neznámějších lázní Moravy. Sestává z pěti kusů (zatím zjištěných přímo v Luhačovicích v létě roku 2005) s reprodukcemi barevných fotografií nejznámějších lázeňských hotelů: Palace s novou fontánou na kruhovém objezdu, Společenský dům s vodotryskem na Lázeňském náměstí, Jurkovičův dům, Jestřábí a dům Bedřicha Smetany. Obrazové části pohlednic jsou sice jednozáběrové, ale jejich okraje zdobí erby Zlínského kraje a jeho 21 měst, či městeček. Konkrétně jde o Zlín, Rožnov pod Radhoštěm, Fryšták, Kroměříž, Bystřici pod Hostýnem, Otrokovice, Vsetín, Staré Město, Buchlovice, Chropyni, Luhačovice, Hluk, Hulín, Bojkovice, Kunovice, Kelč, Karolínku, Holešov, Uherský Ostroh, Vizovice a Uherské Hradiště.

15. 02. 2007 - Honza a Blanka Reichardtovi

Před 15 lety nás osud navždy zavál do starého trampského srubu v Třebenicích, který stojí na břehu Vltavy, na skále přímo nad bývalými Svatojánskými proudy. Zaujala nás stará fotografie na krbu, a tím to všechno vlastně začalo. Ani jsme tenkrát netušili, že se náš zájem o historii změní v posedlost.

Tentýž rok na jaře jsme vyrazili trampovat po centrální Šumavě do míst, kam se po dlouhé roky nesmělo a hned jsme si našli další oblast našeho zájmu. Jak jsme procházeli neobydlenou krajinou a opuštěnými, zničenými vesnicemi, chtěli jsme vidět, jak asi původně vypadaly.

29. 07. 2006 - Vladimír Šulc

Hrad Bezděz na vrchu Velký Bezděz, jeho dvojče Malý Bezděz, zatím nedotčený lidskou činností, ves Bezděz v podhradí a nejbližší městečko Bělá pod Bezdězem, někdy zvaná Stará Bělá - to je spolu s okolím část krajiny, která je předmětem zájmu sběratele pohlednic, fotografií a dalších dokumentů (včetně poštovnictví), pana Vladimíra Šulce. Je rodákem z Bělé pod Bezdězem, což dokresluje vše, co bylo řečeno, a o svůj sběratelský zájem se dělí s pracovníky místního muzea a knihovny, dalšími rodáky a zájemci prostřednictvím výstav pohlednic a další činností.

29. 04. 2006 - Milan Degen

(vydavatel Alois Vil. Eberle, Antonín Eberle a litograf Vil. Pokorný)
K vydavatelům, kteří sídlili na Královských Vinohradech, když byly ještě samostatným městem (k Praze připojeny v roce 1922) patřil také Alois Vilém (nebo Viliam?) Eberle (druhé křestní jméno je uváděno jen ve zkratce: Vil.).

08. 04. 2006 - Miroslav Maloušek

Sběratelství patří k nehynoucím oborům lidské činnosti a dostává se mu v různých dobách nejrůznějších podob, od osobního koníčka až po institucionalizované poslání. Spojeno pak s všemožnými zájmy badatelskými překypuje v současnosti mnoha výsledky, z nichž ovšem jen některé mají ąanci v dalším klání obstát. Mezi ty, které kritické oko nezatratí a budoucí bádání využije, patří bezesporu jmenovaná studie. Její autor se rozhodl ke kroku zcela ve smyslu profesionálního postupu - dlouholeté výsledky svého sbírání a bádání prezentovat formou publikační a nastavit tak další pomyslný schod ve vývoji problematiky. Publikace je výběrovým katalogem vlastní sbírky. Text je doprovázen poznámkovým aparátem dle běžných odborných zásad.

19. 12. 2004 - Ing. Jan Procházka

Antarktida - kontinent, kde půl roku trvá krutá zima, prudké větry a tma bez hřejivých paprsků slunce. Teplota zde dosahuje v průměru -50 stupňů Celsia a místy až mínus 80 stupňů Celsia. Ve skutečnosti se Antarktida skládá ze dvou velkých souvislých ledových hmot východní a západní Antarktidy, oddělených Transarktickým pohořím, vypínajícím se místy až do výše 4500m.

A přesto i v těchto nejchladnějších oblastech naší planety žijí nejen všudy přítomní tučňáci, ale i pracovníci výzkumných stanic jednotlivých států.