17. 02. 2020 - Luboš Čech

Na začátku 20. století se v Evropě začaly vyrábět různé zámky s cylindrickými vložkami. Hlavní rozvoj produkce cylindrických vložek pro přídavné zámky či visací zámky nastal až s ukončením 1. světové války a přechodem továren z válečné výroby na civilní. Nejdůležitějším impulsem pro masovou výrobu zámkových vložek se stala tzv. profilová cylindrická vložka vyráběná od roku 1925 v Německu a stavební boom, který nastal po skončení světové války. A s velkým rozšířením cylindrických vložek, jak profilových, tak s kulatým obrysovým tvarem těla, pro zadlabací dveřní zámky, vzniknul problém. Kdo bude dělat další klíče pro majitele zámků s cylindrickými vložkami?

17. 12. 2019 - Lenka Urbanová

Svátky vánoční jsou odpradávna opředené kouzlem zkazek, obyčejů, písní, koled a pověr ... Lidé věřili v jejich kouzelnou moc, toužili poznat svoji nejbližší budoucnost týkající se jejich zdraví (Aby se člověku nemoci vyhýbaly, nechť vyseká na štědrý den před východem slunce v ledu otvor a jím ponoří se do ledové vody.), úrody (Štědrého večera má býti pokud možná nejvíce různých jídel, aby prý bylo hojně mandelů obilí.), hospodářství (Jak se povedou štědrovnice, tak se povede pšenice.) vyhlídky na sňatek (Děvčata chodívají třást bezem, říkajíce: "Třesu, třesu bez, ozvi se mi pes, kde můj milý jest". Z které strany pes zaštěká, tam dlí její milý.) nebo i téma smrti (Na štědrý večer má každý z rodiny i čeládka seděti u stolu. Kdo z členů rodiny nesedí o štědrovečerní večeři na tom místě u stolu, kde seděl loni, ten příštího štědrého dne se více nedočká.) ... Oblíbené byly jak kolední obchůzky, tak věštění budoucnosti.

17. 12. 2019 - Marta Zemanová

Babičku, tu nejznámější knihu Boženy Němcové, jsem začala sbírat vlastně náhodou. Asi před dvaceti roky jsem na buštěhradském blešáku natrefila u známé vetešnice ze Žižkova na malé a staré vydání Babičky, a víceméně ze zdvořilosti jsem tu knížečku za 40 Kč koupila. Až doma jsem zjistila, že toto vydání „pro školní mládež“ z roku 1898 – pravděpodobně z důvodů mravnostních – neobsahuje příběh o Viktorce. Takže jsem získala raritu, a to je vždy pro sběratelskou duši výzva. Začala jsem Babičky cíleně sbírat, obcházet antikvariáty a také pátrat po historii této knihy. Dnes mám těch českých vydání Babičky téměř tři sta a k tomu několik desítek cizojazyčných; a hlavně toho vím o Boženě Němcové a jejím psaní opravdu hodně.

17. 12. 2019 - Luboš Čech

Že se dá sbírat téměř všechno, dokázal na letošním veletrhu Sběratel pan sběratel Jindřich Jirásek ze Starého Rožmitálu. Kromě provozování Cvokařského muzea a sbírání historických hřebů a hřebíků se mu na chalupě totiž rozrůstá sbírka kbelíčků od jednokilových jogurtů. Není třeba dodávat, že sbírka zabírá dost místa, a ještě navíc je náchylná na průvan, či stačí, aby se o prázdné a lehounké plastové kbelíčky otřela kočka a pečlivě srovnané sloupce se zřítí jako onen domeček z karet. A pak nezbývá nic jiného, než každý kbelíček vzít do ruky a najít k němu odpovídající víčko.

16. 08. 2019 - Miroslav Karásek

Snad každý sběratel touží mít ve své sbírce nějaké unikátní kousky, jimiž se pak může zdravě pochlubit přátelům, konkurentům či širší veřejnosti na výstavě. Takové rarity celou kolekci ozvláštní, učiní ji poněkud odlišnou od sbírek s podobným zaměřením. I když se to nezdá možné uplatnit při cílevědomém shromažďování novin ze zemí celé planety, přece jen se mi podařilo soubor takových „špeků“ získat a vytvořit malou skupinu výjimečných tiskovin. Nepočítám sem celou plejádu novin, které vycházejí pro české krajany v Austrálii, Kanadě, Rakousku nebo v USA. Anebo pro menšiny v sousedních státech (pro Maďary v Rumunsku, pro Rakušany v Itálii, pro Pákistánce v Kuvajtu a Chorvaty v Rakousku). Mimo základní sbírku jsou i noviny určené pro vojska SFOR a KFOR v Bosně a Hercegovině z roku 1998 či noviny pro civilní obyvatelstvo této země, vydávané jmenovanou armádou. Vedle kolekce leží i noviny tzv. Valašského království nebo noviny pro Romy v České republice.

16. 08. 2019 - Libuše Ďurišová

Už je to asi 25 let. Ze zrušeného obchodu poblíž mého bývalého bydliště se na čas stal obchod s výprodejem spotřebního zboží. Šli jsme se s přítelem podívat, co tam mají. Bylo toho dost pro vybavení bytu. Lžičky na kafe i koberce. Procházeli jsme mezi regály, ale nic z toho, co se tu nabízelo, jsme nepotřebovali.

18. 12. 2018 - Lenka a Monika Urbanová

První Vánoce v nově vzniklém Československu v roce 1918 byly neodmyslitelně spojeny se jménem Tomáše Garrigue Masaryka. Bylo to právě před Vánocemi, 20. prosince 1918, kdy se T. G. Masaryk vrátil domů do Čech ze zahraničního exilu už jako prezident. Radost z míru a samostatnosti pomáhala lidem lépe snášet poválečný nedostatek, jak v oblasti potravin, tak i uhlí. Byl i nedostatek ryb, kvasnic na vánočky, místo čaje a kávy byly používány náhražky…

18. 12. 2018 - Rudolf Píša

Telefonní karty byly fenoménem počátku 90. let. Tehdy se rozvíjela řada dalších oborů, které dodnes nemají ani oficiální název oboru a řadí se pod širší obory numismatiky. Správně jde o podobor skripofilie, tj sběratelství listin a dokumentů finanční povahy. Název vychází ze slova skrip, tedy listina a patří sem zejména akcie, dluhopisy, losy, vkladní knížky, šeky, ale i platební karty.

18. 12. 2018 - Miroslav Karásek

Mým hlavním sběratelským oborem je tvorba ucelené kolekce tištěných novin z celého světa. Ale protože díky studiu žurnalistiky jsem nabyl určité vědomosti o jejích dějinách a společenském významu, krátce popíšu jednu z konkrétních cest, kudy se dějiny ubíraly. Je zachována mimo jiné právě na zažloutlých stránkách periodického tisku. Listujeme-li včerejšími, loňskými či stovku let starými novinami, dovídáme se mnohé o době, v níž byly psány, vytištěny a čteny, dočteme se o záměrech, s nimiž byly vydávány a o lidech, jimž byly určeny. A to je hlavní důvod, proč číst staré noviny. A také proč si je připomínat.

18. 12. 2018 - Emanuel Petráň,

Před časem jsem se v našem SBĚRATELI zabýval problémem nás sběratelů, kteří se v pokročilém věku nemohou rozhodnout, co dále se sbírkou. Citoval jsem při tom z článku Milana Markoviče o sběratelství pro DENÍK a cituji znovu:

18. 12. 2018 - Luboš Čech

Sto let od založení Československa znamenalo nejen zvýšený počet vyvěšených státních vlajek, ale i pro firmy a obchodníky možnost marketingově využít výročí. Abych nebyl nespravedlivý, za některými firemními a obchodními akcemi nebyl jen zisk. Ovšem balení brazilské kávy jedné pražírny s názvem „100 let – limitovaná edice“ evokuje spíše variantu zisku než připomínku slavného výročí.

19. 08. 2018 - Jiří Vochozka

Je tomu už sto let, kdy bylo možné zaslechnout poprvé tuto výzvu na hranicích nově vzniklého státu. Konec 1. světové války v r. 1918 znamenal nejenom konec válečných útrap, ale i vznik nových státních útvarů a tím i hranic, jejich střežení a samozřejmě i nové doklady pro jejich překračování.

19. 08. 2018 - Ing. Aleš Brožek, Česká vexilologická společnost

Stále se ještě setkáváme s mylnou informací, že bíločervené vlajky s modrým klínem vlály během převratu v českých zemích 28. října 1918. Ve skutečnosti byl tento symbol přijat až zákonem z 30. března 1920.

27. 05. 2018 - Mgr. Miroslav Karásek
www.karasek.miro.sweb.cz

Noviny ze všech koutů světa, to je sám o sobě moc zajímavý nápad. Výstava je úžasná!!!

Moc zajímavá výstava. Určitě to dá velikou starost získat nový přírůstek, ale pak je to velká radost, když se to podaří. Blahopřejeme.

O konání výstavy jsme slyšeli v rádiu, byli jsme zvědaví, tak jsme přijeli až z Napajedel. Sbírka je neuvěřitelná, přejeme, ať se podaří získat další kousky.

Pozoruhodný rozmanitý svět, prezentovaný prostřednictvím vystavených novin. Díky za výstavu.

(Citace z návštěvní knihy výstavy)

27. 05. 2018 - Luboš Čech

V roce 2018 oslaví SSPE sté výročí svého vzniku a nepřetržité spolkové činnosti, i když uplynulá doba nebyla pro členy spolku jednoduchá. Počátky českého sběratelství exlibris lze dohledat již na konci 19. století, ale ke vzniku spolku došlo až po rozpadu Rakouska-Uherska v nově vytvořeném svobodném Československu, kdy se rozvinula spolková činnost. Pro sběratele exlibris je tedy rok 1918 zvlášť významný. V dubnu tohoto roku rozeslal Václav Rudl letáček s výzvou o hlasování o založení Spolku nebo sdružení sběratelů a přátel exlibris. V časopisu Knihomil vycházely články a zprávy přípravného výboru, včetně Pozvání k ustavující valné hromadě SSPE s datem 18. 7. 1918. Vlastní ustavující valná hromada Československého spolku sběratelů a přátel exlibris v Praze se pak konala 16. listopadu 1918 v pražském hotelu Palace a zúčastnilo se jí 13 osob, z nichž byl zvolen první výbor; prvním předsedou se stal Ing. Karel Pavlát.

18. 03. 2018 - Vladimír Jindra

Pokud někdo z vás řekne slovo TUŽKA, tak to již bere jako samozřejmou věc, které není potřeba přikládat nějaký význam. Nikdo se nezamýšlí nad tím, jak vůbec vznikla, jak se dá vyrobit a málokdo ví něco o tom, jak se tužka vyvíjela.

01. 12. 2017 - Lenka Urbanová

Vážené sběratelky a vážení sběratelé,
zastavme se na chvíli v té naší uspěchané době blížícího se času adventního a ponořme se do časů minulých…

01. 12. 2017 - Luboš Čech

V sobotu 2. září 2017 se splnil dlouholetý sen našeho člena Ing. Stanislava Slavíka, KSK 2326, který se svým bratrem, dvojčetem Josefem, otevřeli svoje soukromé Ski muzeum v Harrachově. V muzeu se nachází přes 8000 exemplářů mapujících historii lyžařského, hlavně skokanského sportu a lyžařského života v Harrachově. Muzeum je postaveno na sbírce Stanislava Slavíka, který za ni v roce 2015 obdržel ocenění Pozoruhodná sbírka KSK.

15. 08. 2017 - Herbert Kögler

Vážení sběratelé, vážené sběratelky,
sbírat se dá mnoho věcí, ale mě například velmi udivil sběratel, který za svůj život dokázal nasbírat 161 odstínů černé barvy z celého světa, mnohdy i s technologií jejich získání a který je jediným sběratelem černé barvy v Evropě. Mně zase životní osud přiřknul zabývat se sbíráním výrobků úzkého textilu, tj. stuh.

15. 08. 2017 - Luboš Čech

Pro zchátralou budovu zámku z roku 1680, na které se podepsalo její využití pro JZD a po roce 1989 navrácení restituentovi, je nejlepší využití pro vetešnictví a blešák. A protože je to zámek, tak tedy Zámecké vetešnictví. Současný majitel Pavel Kuře zakoupil zámek skoro v demoličním stavu od restituenta v roce 2008 a od té doby se snaží objekt zachránit.