27. 03. 2021 - Milan Degen

Helgoland (anglicky Heligoland), je evropský exotický ostrov v Severním moři (leží na 54° 11‘ severní šířky a 7° 53‘ východní délky, asi 180 km od Hamburku), který patří Německu (předtím ke Spolkové republice Německa). Patří sice k menším ostrovům, resp. souostrovím – plocha hlavního z nich nezaujímala dříve ani celý kilometr čtvereční, avšak zato jeho hlavní jádro je zajímavě utvářeno malebnými geologickými vrstvami, které ostře vystupují z moře až do výše 56 metrů a vytvářejí náhorní plošinu Oberland (Horní kraj či Vysoká půda), připomínající stolovou skálu nepravidelného trojúhelníku.

17. 11. 2020 - Milan Degen

(ojedinělé série pražských pohlednic tištěné tmavomodře tónovaným světlotiskem)

Co se týče starých pražských pohlednic, tak tmavomodře tónovaným světlotiskem byly tištěny zejména série pohlednic německých firem Carla Schwagera a Edgara Schmidta – viz níže, a další převážně ojedinělé exempláře. Uvedené firmy přinášejí nejdůležitější dobové záběry Prahy, takže byly určeny převážně pro turisty.

21. 08. 2020 - MUDr. Věra Novotná

12. května 1820 – 9. prosince 1871

Jméno Mánes je v naší zemi Pojmem. Jsou jím pojmenovány budovy, ulice, mosty, výstavní síně, spolky atd., ale především reprezentuje rodinu pěti významných malířů doby romantismu 19. století: Antonína, Václava, Quida, Amálii a nejslavnějšího z nich Josefa.

21. 08. 2020 - Milan Degen

Příjezdem Rudé armády do Prahy skončilo nebezpečí zničení města německou armádou a nastal čas na oslavy. Nadšení z konce války ale brzo vystřídala práce na obnově německým běsněním poničené Praze. Symbolem zmrzačené Prahy se stala Staroměstská radnice a následek německého barbarství zde vidíme dodnes.

28. 05. 2020 - Ing. Karel Čechovský

Pohlednice s tématikou propagandy měly zcela nezastupitelné místo mezi ostatními sdělovacími prostředky již od počátku 20. století. Velmi ochotně plnily důležité úkoly spojené s ovlivňováním názorů nejširších lidových vrstev. Za příklad maximálního využití možností propagandistické pohlednice uveďme takové, které propagovaly německý, případně italský nacionalismus v období vlády fašistů v těchto zemích. Tyto pohlednice jsou přes jejich negativní náplň velmi pečlivě katalogizovány a v renomovaných aukcích jim jsou věnovány samostatné aukční katalogy.

17. 02. 2020 - Milan Degen

Motto: „Zdánlivě nevinná lidská neřest jakou je pohodlnost umožňuje vyrůst zlu do gigantických rozměrů.“
Richard Weaver, americký filosof

17. 12. 2019 - RNDr. Ivan Venclů

Na Václavském náměstí se od roku 1848 (dříve Koňský trh) odehrálo mnoho významných událostí. V období Rakouska – Uherska to bylo např. 2x vítání císaře Františka Josefa I. Poprvé to bylo dne 12.6.1901 a podruhé v dubnu 1907. V obou případech byla postavena řada slavobran. 10. října 1905 to byla demonstrace sociálních demokratů, v roce 1918 hned několik oslav – 1. Máj v květnu, oslava 50 let Národního divadla a nejvýznamnější oslavy v říjnu a listopadu při vzniku Československé republiky a příjezdu prezidenta T.G. Masaryka do Prahy. Ve 20. a 30. letech 20. století to pak byly např. průvody legionářů, či v roce 1929 Svatováclavské dny Orelstva.

16. 08. 2019 - Jan Procházka

Antarktida, země všudypřítomného sněhu, ledu a mrazivých teplot. A přece i zde žijí lidé.

Ale nejdříve něco o historii a objevování tohoto kontinentu. Prvními lidmi, kteří tento kontinent spatřili, byli prý v roce 1820 členové ruské expedice vedené Fadějem Bellingshausenem. Po dobytí geografického jižního pólu legendárním norským badatelem Roaldem Amundsenem v prosinci roku 1911 nastala éra systematického mapování pobřeží a vnitrozemí Antarktidy. Nadějné výsledky pátrání po nerostných zdrojích a výnosný lov velryb se staly lákadlem pro řadu států, které postupně vznášely i územní nároky na části pevniny. Po 2. SV se situace ještě více zdramatizovala. Vzrůstající napětí vyřešila až Smlouva o Antarktidě podepsaná 1. prosince 1959 ve Washingtonu zástupci 12 zemí, které v Antarktidě udržovaly alespoň jednu celoročně obývanou vědeckou stanici (Argentina, Austrálie, Belgie, Chile, Francie, Japonsko, JAR, Norsko, Nový Zéland, SSSR, USA a Velká Británie). Antarktida se stala mezinárodně spravovanou neutrální zónou.

29. 05. 2019 - Ing. Petr Zaoral

Sbírání pohlednic se lidé většinou věnují proto, aby měli ve chvílích volna zábavu, potěšení a něco nového se dozvěděli. Ale objevená pohlednice může sběrateli zamotat hlavu a bude postaven před problém "co s ní?". Tedy konkrétně co udělat s pohlednicí, která vypadá jako ta ve sbírce, ale přece jen je trochu jiná, obvykle na adresní straně. Zařadit či nezařadit do sbírky? Zaevidovat do databáze? Znám hodně sběratelů, kteří podobné rozdíly ignorují – jde jim výhradně o obrazovou stranu pohlednice nebo o maximální naplnění jejich zájmu, např. mít pohlednice všech měst ČR, pamětihodností UNESCO, ras psů a podobně.

18. 12. 2018 - Milan Degen

Vánoční pohlednice po 2. světové válce

Poválečná éra začala v tzv. 3. ČSR navazovat na předchozí meziválečné údobí. Jenže brzy, v únoru 1948, došlo k převratu, kdy se k moci dostali komunisté, kteří pak vládli v republice až do konce roku 1989. Velmi brzy začali pronásledovat církve, zejména římskokatolickou, protože jak v Čechách, tak zejména na Moravě a Slovensku bylo mezi obyvatelstvem velmi mnoho věřících. Takže faráři a vůbec církevní hodnostáři měli na ně značný vliv.

19. 08. 2018 - Milan Degen

V letošním roce si připomínáme 100. výročí vyhlášení samostatnosti Československé republiky (28. října 1918). Ta zahrnovala země bývalé Koruny české, tedy Čechy, Moravu, České Slezsko a dále Slovensko (bývalé Horní Uhry) a Podkarpatskou Rus (někdy nazývanou Karpatská Ukrajina). Ve středu Evropy tak vznikl dlouhý pás táhnoucí se od západu k východu (mimochodem z vojenského hlediska problematicky hájitelná před případnými útoky ze severu a jihu).

19. 08. 2018 - MUDr. Věra Novotná

Triumfální uvítání presidenta Tomáše Garrigue Masaryka v Praze při jeho návratu z exilu v r. 1918 zachycuje obraz akademického malíře Emanuela Boháče (1867– 1940). Presidentova cesta na hrad z nádraží císaře Františka Josefa (Praha Hlavní nádraží) vedla přes Václavské náměstí. Emanuel Boháč zachytil událost zcela věrně, včetně postav v krojích i v legionářských uniformách.

27. 05. 2018 - Ivan Venclů

Dne 12.6.2018 uplyne 170 let od vzniku nejstarší fotografie Václavského náměstí v Praze. Jedná se o tzv. daguerrotypii, kterou pořídil údajně Václav Trajc (Wenzel Treutz 1819-1872) z Koňské brány na tehdejším Koňském trhu. Daguerrotypie se ale nedochovala, existuje jen litografie rozměru 17,7 x 23,5cm, která je uložena v Muzeu hlavního města Prahy, autorem je Fr. Šír. Snímek zachycuje shromáždění studentů, dělníků a lidu na Svatováclavské mši, kterou sloužil farář Jan Arnold. Následovalo 6 revolučních dnů, převážně studentské povstání bylo potlačeno vojskem generála Windischgrätze. V březnu 1848 navrhl Karel Havlíček Borovský v Pražských novinách přejmenování Koňského trhu na Václavské (nejdříve Svatováclavské) náměstí.

18. 03. 2018 - Ivan Venclů

Firma Karl Schwidernoch ve Vídni byla bezesporu na konci 19. století a na začátku 20. století největší firmou v Evropě, vydávající velmi kvalitní litografické místopisné (ojediněle i žánrové) pohlednice z území Rakouska – Uherska. Její produkce byla úctyhodná – více než 5300 různých vydaných v letech 1891 – cca 1899. Po roce 1899 produkce prudce poklesla. Jestli si firma vedla evidenci vydaných pohlednic nevíme, ale díky tomu, že u naprosté většiny pohlednic (přes 88%) byla tištěna evidenční čísla, můžeme dnes zpětně pátrat po vydaných pohlednicích, zjišťovat, které obce byly na pohlednicích vydány, dle razítek nebo údajů pisatelů zjišťovat stáří pohlednic a další údaje.

18. 03. 2018 - MUDr. Věra Novotná, KSK 2691

Bartolomé Estéban Murillo /1618 – 1682/
K čtyřstému výročí narození

Ve své sbírce pohlednic na téma Malíři mám ve složce Španělské baroko 45 pohledů s obrazy Murilla. Tento Sevillan, pokládaný po Velázquezovi za nejvýznačnějšího představitele španělského baroka, se narodil v rodině bradýře Gaspara Estébana jako poslední ze čtrnácti děti a byl pokřtěn na nový rok 1618.

01. 12. 2017 - Milan Degen

Svátky vánoční patří k nejoblíbenějším svátkům v roce a slaví je nejen křesťané, ale i nekřesťané. Navíc doba trvání je poměrně dlouhá – od 25. prosince do 13. ledna, resp. od Štědrého dne (24. prosince), resp. večera, který předchází domnělému narození biblického Ježíše Nazaretského, až po rovněž diskutabilní příchod tří mudrců do Betléma (z nichž se časem stali tři králové) a údajně také připomínky Ježíšova křtu v řece Jordánu. Uvedená data jsou ale určena zejména římskokatolickou církví, která je umně včlenila do dávných pohanských svátků ke konci roku a do doby, kdy se odehrává zimní slunovrat. Kdy se Ježíš ve skutečnosti narodil (rozhodně ne začátkem roku 1 našeho letopočtu), kdy byl pokřtěn a nakonec také kdy zemřel, se už asi jen těžko dovíme. Tato data zůstávají jen spekulacemi. Mimochodem, řada badatelů ještě dnes pochybuje vůbec o Ježíšově existenci.

15. 08. 2017 - Ing. Karel Čechovský

Určitě nemusím nikomu představovat Alfonse Muchu (dále jen AM) a nemusím ani zdůrazňovat jeho neskutečný přínos v oblasti secesní umělecké tvorby. Za kolosální lze považovat také přínos AM pro každodenní život našich předků, protože Muchovy návrhy zdobily první československé známky i bankovky a jeho náměty byly využívány ve všech odvětvích reklamní grafiky. Ano, umělecká tvorba AM měla také zásadní význam pro historii umělecké pohlednice.

01. 07. 2017 - MUDr. Věra Novotná

Ivan Konstantinovič Ajvazovskij (1817 – 1900) 200 let

Jméno Ajvazovskij dnes mladému člověku asi nic neřekne, přesto byl a je dodnes považován za největšího malíře marinistu v historii světového umění. Snad žádný jiný malíř nenamaloval tak působivé mořské scenérie: měnící se nálady moře, rozbouřené vodní živly i teskné mariny v západu slunce, velkolepé námořní bitvy, majestátně plující plachetnice i zlověstná ztroskotání v proměnlivé atmosféře barev a světla.

01. 07. 2017 - Ing. Karel Čechovský

Josefa Švába Malostranského určitě nemusím nikomu dlouze představovat. Jen pro málokoho bude novou informací, že se jedná o zásadní osobnost počátků české kinematografie, stejně tak jako o humoristu, který přes svá častá vystoupení na nejrůznějších slavnostech stačil ještě „ukočírovat“ nakladatelství s velmi rozsáhlým a specifickým sortimentem „švabiád“. Jednou z mnoha aktivit tohoto neuvěřitelně činorodého človíčka bylo vydávání pohlednic. Švábovy pohlednice si díky svému zásadnímu významu pro historii české pohlednice rozhodně zaslouží podrobnou katalogizaci. Zatím zůstává velkým dluhem nás sběratelů švábovek, že seriózní katalog pohlednic vydaných JŠM dosud nevznikl. Cílem tohoto článku je informovat o tom, že situace zase tak špatná není a že se na katalogu pracuje.

01. 07. 2017 - Ing. Karel Witz

„Původ a účel práva várečného“

V roce 1517 na Svatého Václava bylo nařízeno Sněmem zemským v Praze založení mj. právovárečného měšťanstva v Poličce. Smlouva svatováclavská byla uzavřená dne 24. října 1517. To se týkalo mnoha dalších měst v Českém království, kterému vládl 11 letý český král Ludvík Jagellonský prostřednictvím svých regentů. Jednalo se o počátek obchodního vztahu mezi panovníkem v Čechách a některými měšťany o vaření a prodeji piva. Král tehdy zvážil při stálé spotřebě peněz na vládnutí dát svůj souhlas co nejširšímu počtu obyvatelů měst, které ho podpoří malou peněžní částkou z každého uvařeného a prodaného (vystaveného) piva. Konkurencí mu byly šlechtické pivovary, na které se Smlouva svatováclavská nevztahovala. Jednalo se o akci, která se týkala zemí střední Evropy s vizí na stovky let dopředu.