Raffaelo Santi /1483 – 1520/ : SIXTINSKÁ MADONA

Olej na plátně, 265 x 196 cm,Galerie Zwinger, Drážďany

Je to nejobdivovanější obraz v drážďanské galerii a i v celé historii umění. Raffael ho namaloval v letech 1512 až 1513 pro kostel Sv.Sixta u „černých mnichů“ v Piacenze. Má se za to, že madonu nechal namalovat papež Julius II. v předtuše své smrti, o čemž svědčí postava sv.Barbory po levé straně madony. Sv.Barbora byla považována za utěšitelku umírajících. Po pravé straně madony klečí papež sv.Sixtus, který byl patronem rodiny della Rovere a malíř mu dal podobu papeže Julia II., protože ten rovněž z této rodiny pocházel. Celý výjev se otevírá mezi zelenými zřasenými závěsy na kroužcích tyče, dole jsou dva zasnění andílci opírající se o jakousi rampu. Právě tito andílci bývají často reprodukováni jako samostatný obraz. Dole v levém rohu obrazu je papežská tiara, kterou tam odložil sv.Sixtus v úctě před madonou. Vážná tvář madony jakoby zrcadlila vědomí tragické budoucnosti svého dítěte. Modelkou k této postavě byla ta, podle které namaloval Raffael své slavné obrazy : La Fornarina a La Velata.

V roce 1754 zakoupil obraz pro svou obrazárnu v Drážďanech sasský kurfiřt August III. za 20 tisíc stříbrných tolarů, což byla na tehdejší dobu závratná suma. Ve druhé světové válce měl obraz pohnutý osud, přesto se jej podařilo v celé kráse zachránit. Sixtinská madona inspirovala řadu umělců světového jména, je zmiňována v mnoha literárních dílech, psaly se o ní básně a byla mnohokrát kopírována a reprodukována. Goethe ji nazval praobrazem mateřství.

Pohlednice : 1. Stengel and Co.Dresden

MUDr. Novotná Věra