Náš vlající symbol na sbírkových předmětech
Autor: členové KSK <(at)>, Téma: Různé obory, Zdroj: Ing. Aleš Brožek, Česká vexilologická společnost, Vydáno dne: 19. 08. 2018Stále se ještě setkáváme s mylnou informací, že bíločervené vlajky s modrým klínem
vlály během převratu v českých zemích 28. října 1918. Ve skutečnosti byl tento
symbol přijat až zákonem z 30. března 1920.
Poučení čtenáři vědí, že na konci roku 1918 došlo k iniciativě řádného profesora
pomocných věd historických Univerzity Karlovy Gustava Friedricha (1871 - 1943),
který chtěl docílit toho, aby podobu státních symbolů určili odborníci a nikoliv laikové.
Dne 28. prosince 1918 sdělil prezidiu ministerské rady, jak by řešil malý znak
Československé republiky a připojil náčrtek od úředníka místodržitelského archivu
v Praze Jaroslava Kursy (1875 - 1950). Zároveň požádal, aby byla svolána komise,
složená z odborníků a politiků.
Tuto komisi pak skutečně prezidium ministerské rady svolalo na 2. ledna 1919. Kromě G. Friedricha a J. Kursy pozvalo také ředitele místodržitelského archivu Ladislava Klicmana (1867-1943), ředitele zemského archivu Jana Bedřicha Nováka (1872-1933), ředitele pražského městského archivu Václava Vojtíška (1883- 1974) a zástupce ministerstva zahraničí a Slováků Bedřicha Štěpánka (1884-1943).
Na prvních zasedáních komise, která se zpočátku nazývala znaková anketa a teprve později znaková komise, a zápisy z ní zpracovával právník prezidia ministerské rady František Stašek (1885-1946), se ještě neřešila otázka československé vlajky. Na pořad dne se dostala až 3. června 1919, kdy se komise usnesla, aby J. Kursa, G. Friedrich, J.B. Novák a L. Klicman vypracovali několik návrhů vlajky státní a ostatních vlajek „v zásadě v barvách červeno-bílé s proužkem barvy modré, pokud možno podle žerdi, bude-li tato vlajka prohlášena jedinou vlajkou pro celou republiku Č. S. a nebude-li barev zemských, jako tomu dosud bylo“. Třetí barva se přidala z toho důvodu, že již bílou a červenou užívalo na vlajce Polsko. Dodáním modré barvy se dospělo ke slovanským barvám.
Archivář Jaroslav Kursa donesl na jednání znakové komise 4. července 1919, kterou poprvé svolalo ministerstvo vnitra místo prezidia ministerské rady, několik návrhů. Na nich k bílému a červenému pruhu přiložil modrý proužek o různé šířce a v různých polohách. Na některých návrzích pak místo modrého pruhu zkusil modrý kříž, krokvici a klín. Navrhl, aby jako státní vlajka byla přijata bíločervená vlajka s modrým klínem u žerdi. Podle protokolu se o návrhu sice podrobně debatovalo, ale nebylo proti němu principiálních námitek. Pouze se objevilo doporučení od zástupce ministerstva školství a národní osvěty Václava Viléma Štecha (1885-1974), aby k dopracování konečné podoby vlajky byl přizván nějaký umělec.
Praktické zkoušky s touto vlajkou zajistil zástupce ministerstva národní obrany a velký zastánce modrého klínu na vlajce Antonín Valšík (1874-1948). Došlo k nim 28. a 29. září 1919, kdy vlajku s třetinovým klínem nesly parníky na Vltavě a ze břehu se sledovalo, zda vlajka bude dostatečně rozpoznatelná. Poté zpracoval právník ministerstva vnitra Vratislav Kalousek (1883-1936) návrh zákona, stanovující vlajku s třetinovým klínem za státní, 6. října 1919 jej rozeslal ministerstvům k připomínkování a 20. října 1919 byl návrh zákona schválen v ministerské radě a poslán do parlamentu.
V parlamentu se návrh zákona projednával na několika schůzích ústavního výboru. Proti použití klínu se objevila řada hlasů kritizujících jeho neobvyklost a nevzhlednost. Někteří poslanci se pokusili navíc prosadit vlastní řešení vlajky. Znaková komise proto pozvala na schůzi 19. ledna 1920 několik výtvarníků. Mezi nimi byl i František Kysela (1881-1941), který přišel s myšlenkou protáhnout klín až do poloviny délky listu.
Ani s takovým řešením nebyli spokojeni všichni členové ústavního výboru. Ještě v březnu 1920 navrhoval poslanec Josef Záruba-Pfeffermann (1869-1938) zavedení bíločervené vlajky s malou vlajkou amerických Slováků v kantonu, ale neuspěl. Diskuse o vlajce pokračovala v ústavním výboru ještě 30. března 1920 dopoledne, ale odpoledne se už o zákonu referovalo v plénu a v podvečer ve dvojím čtení byl zákon o státních symbolech schválen většinou hlasů.
Tolik asi stručná historie naší státní vlajky. Dne 28. října 1918 však spontánně zavlála bíločervená vlajka, jejíž vyobrazení se poměrně často objevovalo před rokem 1920 na pohlednicích i na zápalkových nálepkách.