Folklór a baráčníci na sběratelských předmětech
Autor: Alena Šedová <(at)>, Téma: Různé obory, Vydáno dne: 26. 02. 2017Na papírových ubrouscích jsou zastoupena všechna témata, mnoho zajímavých,
která by ani obyčejný spotřebitel tohoto artiklu nečekal. Jako členka Obce baráčníků
s funkcí syndik v Lázních Toušeni, jsem pátrala i po tématu folklór a tradice a neuplynul
ani rok a mám bohatou část sbírky. Prvním, a pro mě nejzajímavějším kouskem,
který dal i podnět k napsání tohoto článku, byl ubrousek vydaný restaurací
Baráčnická rychta, která sídlí v Praze 1, v ulici Na Tržišti, kde je i sídlo nejvyššího vedení
baráčníků, Veleobec.
Ale nejprve vysvětlení, co jsou vlastně baráčníci, protože se mě na to mnoho lidí
často ptá. Baráčník není člověk, který by musel vlastnit nějakou nemovitost, jak se
mnozí domnívají... Po pádu ministra vnitra rakouské monarchie A. Bacha, tedy s
koncem tzv. Bachova absolutismu, se začala rozvíjet spolková činnost i v českých
zemích.
V roce 1873 se v Kolíně, v hostinci U Šleitrů, zvaném Baráček, scházela skupina lidí, která pořádala různé kulturně- společenské akce a dala podnět k založení nepolitického spolku Svobodná obec baráčníků. Vilém Jindřich Janke požádal o úřední povolení ke spolkové činnosti a vzniklé Regule byly v roce 1895 schváleny v Praze c.k. místodržitelstvím. V podstatě s malými úpravami se jimi řídí baráčnické obce dodnes. Poprvé se baráčníci prezentovali téhož roku na Národopisné výstavě v Praze, která dala podmět ke vzniku ústředí Veleobce baráčníků, která rovněž existuje dodnes.
Jaké je poslání toho spolku? Hlavním úkolem je udržovat staročeské zvyky a tradice, uchovávat a prezentovat národní kroje, vzájemně si pomáhat v těžkých životních situacích, nemoci, osamělosti, udržovat vzájemnou pomoc, úctu, družnost, spolupracovat s dalšími obcemi v rámci celé republiky, navštěvovat se, pořádat kulturní a společenské akce, poznávací zájezdy, přednášky, plesy, nacvičovat Českou besedu, společně nezapomínat formou oslav na kulatá výročí členů nebo založení jednotlivých obcí.