Psal se rok 1979 a výrobce snad nejznámějších kovových automobilových miniatur
na světě, firma Matchbox, zahájila výrobu zcela nových modelů, sedlových
tahačů s návěsy. V samotném počátku historie jedné z nejkrásnějších sérií se však
ještě nejednalo o známou sérii Convoy, ale o včlenění těchto modelů do již známé
řady Two Packs, později přejmenované na TP – 900 Series.
Prvním modelem sedlového tahače se stal Peterbilt s návěsem, který byl v katalogu
pojmenován jako Long Haul. Tento model nebyl ani tak moc hezký, protože
maska chladiče a šasí byly vyrobeny z černého plastu a tím se právě ta část modelu,
která je pro tyto křižníky silnic tolik charakteristická, stala nevýraznou a nedůstojnou.
Ke zvratu došlo právě ve chvíli, kdy společnost Lesney Products požádala firmu
Paccar Inc. jakožto vlastníka Peterbiltu o používání ochranné známky Peterbilt. Byl
to právě Paccar Inc., který vyjádřil zásadní nesouhlas s podobou vyráběných
modelů, které v zásadních znacích neodpovídaly své předloze. A tak se stalo, že
byly vyvinuty nové prvky, jako chromované masky chladičů, chromované šasí, nádrže,
výfuky, a v pozdější době i antény a zrcátka apod. Tím nabyly tyto miniatury důstojnosti
svých předloh a staly se tak součástí jedné z nejkrásnější série, série
Convoy, která však sama o sobě zažila během let svého vývoje transformace i do
jiných sérií, jejichž pevným základem zůstaly právě modely této řady, která se od TP
– 900 vyčlenila a osamostatnila v roce 1982 a byla pojmenovaná podle stejnojmenného
filmu – Convoy. Zkratkou se stalo označení CY, vždy s číselným kódem
daného typu.
K radosti sběratelů začaly vycházet nové modely podle skutečných předloh sedlových tahačů s nejrůznějšími kombinacemi návěsů. Taktéž pro sérii CY byla vyvinuta zcela nová kolečka modelů, která se ovšem v budoucnosti dočkala své obměny několikrát.
Vzhledem k tomu, že se jednotlivé sedlové tahače staly v nastávajících letech nezadržitelného vývoje součástí i jiných sérií, které si vyžádal světový trh a marketingový vývoj, rozhodl jsem se tuto oblast sjednotit a pokusit se o sumarizaci a rozčlenění jednotlivých tahačů právě podle jejich použití v jednotlivých řadách, dokonalosti výroby a taktéž podle skutečných předloh kamionů, které posloužily jako vzor. Mnozí sběratelé mnohdy ani netuší, jaké modely a v jakých stupních dokonalosti byly vůbec vyrobeny a jak vlastně mají být řazeny.

První modely byly skutečně jednoduché, s použitím koleček modelů řady 1 – 75. Vzhledem k tomu, že se tyto ve velmi krátké době dočkaly obměny, staly se vzácnějšími a vyhledávanějšími. Následující se již dočkaly chromovaných doplňků tak, jak je tomu na skutečných tahačích, které posloužily jako předlohy.
Celý článek si můžete přečíst v časopise Sběratel č. 2/09.