Vítejte na oficiálních stránkách Klubu sběratelů kuriozit
English version
Deutshe version
Home | O klubu | Členství v KSK | Plán akcí KSK | Sběratelské materiály | O KSK jinde | Kontakty | Inzerce | Odkazy
Sekce
Skupiny sběratelů
Veletrh Sběratel
6. - 7. září 2019 (pá-so)
Výstaviště PVA EXPO PRAHA
otevírací doba:
Pá 10 - 18 hod.
So 10 - 17 hod.
Vyhledávání
Vyhledat text

KSK je i na facebooku
Poslední inzeráty
Český svaz filumenistů - zápalkové
nálepky
DŮLEŽITÉ - Sběratelská setkání se od roku 2019 přesouvají na nové místo: Kulturní dům Barikádníků, Saratovská 20, Praha 10 (cca 100 m od stanice Metra A Strašnická)!
Upozornění pro návštěvníky burz KSK v Kulturním domě Barikádníků

V rámci burz máme k dispozici jen velmi omezený počet míst pro parkování na ploše vedle budovy, dle pokynů vedení KDB max. 10-15 vozidel. Parkovací místa nerezervujeme, po vyčerpání povolené kapacity nebude dalším účastníkům vjezd povolen. Prosíme, abyste parkování umožnili přednostně prodejcům.

Doporučujeme proto návštěvu pěšky (KDB je vzdáleno cca 100 metrů od stanice metra Strašnická), dle informací od pracovníků KDB je možné parkovat na ulici V Olšinách, případně na parkovišti u obchodu Billa tamtéž, cca 150 metrů od KDB.

Pohlednice » Ze sbírky uměleckých pohlednic: Ke stému výročí vzniku samostatného Československého státu 28. října 1918

Ze sbírky uměleckých pohlednic: Ke stému výročí vzniku samostatného Československého státu 28. října 1918

Pohlednice - Ze sbírky uměleckých pohlednic: Ke stému výročí vzniku samostatného Československého státu 28. října 1918 Triumfální uvítání presidenta Tomáše Garrigue Masaryka v Praze při jeho návratu z exilu v r. 1918 zachycuje obraz akademického malíře Emanuela Boháče (1867– 1940). Presidentova cesta na hrad z nádraží císaře Františka Josefa (Praha Hlavní nádraží) vedla přes Václavské náměstí. Emanuel Boháč zachytil událost zcela věrně, včetně postav v krojích i v legionářských uniformách.

Českoslovenští legionáři se vrátili do vlasti až v r. 1919, ale malá skupina se vrátila již v r. 1918. Vlající prapory jsou bíločervené, taková byla první československá vlajka do r. 1920, kdy byl mezi bílou a červenou vložen modrý klín, symbolizující Slovensko. Tento vlastenecký obraz Emanuela Boháče nechal v r. 1926 na své náklady namalovat německý velkopodnikatel (není to trochu ironie?) George Schicht v Ústí nad Labem. Ovšem využil toho k reklamě Schichtových závodů, tehdejšího tukového koncernu, jehož některé výrobky, mýdlo s Jelenem, Vegetol, Ceres a další se vyrábějí dodnes. Obraz se za první republiky velmi proslavil, jeho reprodukce se objevily v mnoha školních učebnicích a na pohlednicích. Dnes se obraz nalézá v Městském muzeu v Ústí nad Labem, které jej získalo v osmdesátých letech minulého století od Severočeských tukových závodů (Setuza a.s.). Majetek Schichtů byl po druhé světové válce znárodněn, ale Schichtové s Němci nespolupracovali, mohlo jejich jméno Schichtovy závody v názvu firmy zůstat až do r. 1951.

Použitý zdroj: František Rouček, Děčínský deník 2009. F. Horník: President T.G. Masaryk na koni Hektorovi. Namalován v Lánech a Topolčiankách v letech 1927 – 1930. Foto Vladimír Soukup, tisk Severografia Děčín, Nakladatelství Pressfoto Praha.

President Masaryk jezdil na koni rád, často hodinu až dvě denně, a to do vysokého věku. Celému okolí imponovala jeho vzpřímená postava na koni s pevným držením otěží. Jeho nejoblíbenějším koněm z celé hradní i lánské stáje byl Hektor, kterému se přezdívalo presidentský kůň. Byl to světlý hnědák, klidný a spolehlivý, odkoupený v r. 1920 od Policejního ředitelství za dvanáct tisíc Kčs a to mu v té době bylo již 15 let. V r. 1931 již začal kulhat pro zachvácení chrupavek kopyt, a tak byl přemístěn na léčení do Kladrub. Za půl roku se vrátil ke svému pánovi a ten na něm jezdil ještě dva roky, než ve věku 24 let Hektor skonal. Jezdecké portréty presidenta T. G. M. zhotovilo více umělců, nejznámější je od Ludvíka Vacátka (1873 – 1956), ale i grafika Karla Beneše, sochaře Petra Nováka a dalších. Akademický malíř František Horník – Lánský (1889 – 1955), malíř koní, zvěře a loveckých výjevů, se usadil v Lánech (odtud přídomek Lánský), v romantické vile, dnes již neexistující, po velkopodnikateli Jakubovi Řivnáčovi. Malíř sám koně miloval a choval ušlechtilé plemeno koní. Presidenta Masaryka na koni často v Lánech potkával a pozoroval. Na jeho jezdeckém portrétu začal pracovat v r. 1927 a dokončil ho v r. 1930. Je to monumentální obraz o rozměrech 250 x 300 cm a byl hned vystavován v Praze i v dalších městech. Za okupace musel být před nacisty ukryt, uložen v kovovém pouzdře pod zemí. Po válce se objevil na výstavě v sokolovně v Lánech a jeho reprodukce se stala oblíbenou, rozšířenou pohlednicí. V r. 1950 Státní bezpečnost zakázala obraz vystavovat a tak ho měl František Horník doma ve své vile. V r. 1960 se ale z Lán odstěhoval a vilu zakoupila Lesní správa. Na veřejnosti se obraz objevil na krátký čas v r. 1968 v kulturním domě v Lánech, bývalém hotelu Hubertus (dnes rovněž neexistujícím, zbořeném v r. 2004). V době totalitního režimu nastaly obavy, že bude obraz zabaven a znehodnocen, naštěstí se jej podařilo dopravit do U.S.A., kde péči o něj převzaly krajanské spolky. Dnes je obraz umístěn v Czechoslovak Heritage Museum (Muzeum československého dědictví) v Oak Brook, Illinois.

Zdroj: Zpravodaj Equinachannel.cz, Kristina Jindráková a Muzeum T. G. M. v Lánech.

MUDr. Věra Novotná


[ 19. 08. 2018 | Komentářů: 0 | Doporučit | Vytisknout | 653 přečtení ]
Časopis Sběratel

Aktuální číslo
SBĚRATEL 2/19

časopis Sběratel

( Více informací o číslu )

Nejbližší akce KSK
Členský adresář
Nová publikace
XVIII.
ČLENSKÝ ADRESÁŘ

XVIII. členský adresář

( Více o adresáři )
Série kalendáříků

SÉRIE KALENDÁŘÍKŮ
na rok 2019

SÉRIE KALENDÁŘÍKŮ
na rok 2018

100. výročí založení ČSR
omezené množství

Klubové kartičkové kalendáříky

( Více informací o sérii )

Katalog PE
Novinka

Home | O klubu | Členství v KSK | Plán akcí KSK | Sběratelské materiály | O KSK jinde | Kontakty | Inzerce | Odkazy

Powered by phpRS. Copyright © Klub sběratelů kuriozit 2001-2019. Všechna práva vyhrazena. Kopírování jakékoli části možné jen se svolením autora.