Vynález korespondenčního lístku, jedna z cest ke vzniku pohlednice

První korespondenční lístek na světě by dán do poštovního oběhu dne 1. října 1869 ve Vídni. Toto datum známe přesně a ví o něm i většina filatelistů i filokartistů. Vydala jej rakouská pošta, zejména na základě analýzy trhu a ekonomického přínosu otevřené poštovní zásilky, kterou provedl Rakušan Dr. Emanuel Alexander Herrmann (1839-1902).

Herrmann ale nebyl prvním autorem myšlenky vydání korespondenčního lístku – resp. otevřené listovní zásilky pro kratší texty, které není třeba utajovat. Tím byl Němec Dr. Heinrich von Stephan (1831-1897).

V roce 1865 se uskutečnila v Karlsruhe 5. poštovní rakousko-německá konference, jejíž účastníci byli mj. seznámeni se spisem právě Dr. von Stephana, v němž doporučoval zavedení státem tištěného a prodávaného „otevřeného poštovního lístku“. Přestože ohlas mezi delegáty byl příznivý, návrh zamítly německé pošty z obavy před ztrátou příjmů. Von Stephanův návrh patrně tímto hlediskem příliš neargumentoval. Navíc Německo tehdy ještě nebylo sjednocené.

Kromě toho pošty celého světa si zakládaly na poštovním tajemství, které tehdy považovaly za tabu, což bylo jedno z témat, kterým také argumentovali odpůrci otevřených zásilek. Teoreticky šlo o porušení poštovního tajemství, avšak jak bylo zjištěno třeba Herrmannem, převážná většina sdělení odesilatelů adresátům byla rázu pozdravného, blahopřejného aj., resp. všeobecně neutrálního, která neobsahovala žádná tajemství. Takže je mohl číst každý, aniž by z textu mohl cokoliv vyvozovat, včetně závažných problémů osobních či dokonce státních nebo politických. Ty psát do otevřených listovních zásilek snad nikoho ani nenapadlo. Poštou byla tedy většina neutrálních sdělení zbytečně přepravována formou zapečetěných složených papírů se známkou či v dopisních obálkách.

Milan Degen