Tabákové výrobky na kartičkových kalendářících

Od konce května si už kuřáci u nás v žádné hospodě, kavárně ani restauraci nezapálí. Tak se ono příslovečné „v baru houstne dým“ stalo minulostí. Ač sama nekuřačka, mám ve své sbírce oblíbené kalendáříky s reklamou na cigarety. No posuďte sami, takový americký kovboj na krabičce Marlboro by stál za hřích. Bohužel tento herec - Eric Lawson, který byl tváří uvedené značky, zemřel na rakovinu plic dne 10. ledna 2014.

Ale co ti krásní mladí lidé na cigaretách značky Kent a Lord z roku 1974, láká vás si zapálit a cítit se tak bezstarostně jako oni? No a krabičky s „velbloudem“ byly dokonce součástí pohádky Tři veteráni. Z kalendáříků socialistického Československa je patrné, že proti kouření bojovala strana a vláda už v roce 1968, tedy spíše proti odhazování nedopalků, které by mohly způsobit požár. Větší kampaně se u nás rozjely až po roce 1990, ale oproti dnešním obrázkům nemocných kuřáků a jejich dehtovým orgánům nebo kouřícím dítětem, to byla jen slabá káva.

Třeba na kalendáříku v roce 1991 místo názvu Start, mělo kuřáky vystrašit slovo smrt a varování „Kouření škodí zdraví“. Rok předtím v akci „Šanca pre 3 000 000“ to bylo sdělení, že hudebníci Peter Nagy, Vašo Patejdl, Vidiek a Elán nefajčia. Naproti tomu exemplář z animovaného ruského filmu „Jen počkej zajíci!“ zachycuje v roce 1988 vlka ještě s cigaretou. Ten se později stal nekuřákem a dal přednost žvýkačce.

A kdy vlastně vznikla první cigareta? Historické prameny uvádějí, že to bylo roku 1842 ve Francii, tam se však nechali inspirovat španělskými žebráky, kteří si z nedopalků doutníků a šňupacího tabáku vyráběli takzvané papaletes.

Jiné zdroje tvrdí, že objevení cigarety je zásluha egyptského dělostřelectva. Když roku 1832, během turecko-egyptské války, obléhali město Akkon, dnešní Izrael, vyzkoušeli balit střelný prach do papírových tubusů, čímž zvýšili průraznost střel. Za tento počin byli odměněni tabákem. Naneštěstí byla jejich jediná fajfka rozbitá, a tak začali balit tabák do papírových tubusů. Tento vynález se rychle rozšířil jak v Egyptě, tak i v Turecku. Popularita cigaret v Evropě vzrostla během krymské války (1853-1856), kdy britští vojáci zjistili, že cigarety jejich tureckých spojenců jsou více praktické než doutníky a fajfky.

Dalšímu rozšíření cigaret pomohl vynález balícího stroje na cigarety Jamesem Bonsackem v roce 1882. Tento stroj snížil jejich ceny, neboť mohl zabalit více než 10 000 cigaret za hodinu. V roce 1919 byly cigarety již populárnější než doutníky. Kouření se stávalo více a více oblíbené, a to až do sedmdesátých let dvacátého století, kdy se začaly objevovat první podrobné studie o závadnosti kouření.

Zlatý věk cigaret proběhl ve 20. a 30. letech. Před 1. sv. válkou kouřili zejména muži, po ní si elegantní dámy oblíbily cigaretovou špičku, najednou kouřili všichni bez rozdílu pohlaví nebo povolání. Kouřilo se všude, doma v obýváku, ve vlaku, v kanceláři, na poli, na stavbě, dokonce i v nemocnici. Cigarety se objevují v reklamách, kde údajně podporují dobré trávení, zastavují únavu nebo zahání rýmu. Kouření tehdy patřilo k bontonu, jak můžeme ostatně dnes vidět ve spoustě oblíbených filmů pro pamětníky nebo i v novějších předlistopadových televizních detektivkách.