Šťastné a veselé v nové republice!

První Vánoce v nově vzniklém Československu v roce 1918 byly neodmyslitelně spojeny se jménem Tomáše Garrigue Masaryka. Bylo to právě před Vánocemi, 20. prosince 1918, kdy se T. G. Masaryk vrátil domů do Čech ze zahraničního exilu už jako prezident. Radost z míru a samostatnosti pomáhala lidem lépe snášet poválečný nedostatek, jak v oblasti potravin, tak i uhlí. Byl i nedostatek ryb, kvasnic na vánočky, místo čaje a kávy byly používány náhražky…

Vánoce v Československé republice nemohli ale ještě slavit někteří legionáři, kteří v té době bojovali v Rusku.

Roku 1919 došlo k nenadálé události, která stála u zrodu letité tradice. Bylo to v předvečer Vánoc, kdy se Rudolf Těsnohlídek, známý básník, spisovatel a žurnalista, vydal společně se svými dvěma přáteli do bílovických lesů pro vánoční stromek a pod osamělým smrkem našli v peřince odložené děťátko. Odnesli ho do blízké dědiny na četnickou stanici a pojmenovali ho Liduška. Jak se ukázalo, jeho matka nemohla nikde získat službu a tak jí bída dohnala až k tomuto zoufalému činu. A tak po vzoru z dánské Kodaně se spisovatel rozhodl zavést tradici "Stromů dobré vůle" i u nás. První Strom republiky se rozzářil na brněnském náměstí 13. prosince 1924. Byl dovezen z bílovického polesí, z míst, kde Rudolf Těsnohlídek nalezl odložené děťátko. Pod Stromem republiky byla umístěna kasička, do které finančně přispívali jednotlivci i firmy a peníze byly pak použity na zabezpečení osamělých dětí nebo stavbu dětských domovů. Dárci, kteří přispěli do pokladniček, dostávali upomínkové odznaky se symbolem "Vánočního stromu republiky". Další Stromy republiky se rozsvítily i v dalších městech, např. v Jihlavě, Znojmě, Kroměříži… a o rok později i v Praze, Bratislavě a postupně i na dalších náměstích po celé zemi. Veškeré vybrané peníze šly na humanitární účely...

Nejhorším rokem, kdy právě vrcholila hospodářská krize, byl asi rok 1933. Spousta nezaměstnaných neměla peníze ani na ten nejmenší vánoční dárek. Stát se proto snažil tuto situaci trochu mírnit tím, že se konaly mimořádné vánoční akce, kde se vyplácely zvýšené vánoční příspěvky pro nezaměstnané a jejich děti. Oblíbeným vánočním dárkem v prvorepublikovém období bylo například loutkové divadlo, stolní hry, dřevěné kostky a knížky.

A jaké byly Vánoce u prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka? Pan prezident Vánoce slavil vždy v kruhu rodiny, v roce 1920 nejprve na zámku v Hluboši, poté už každoročně na zámku v Lánech. Vánoční strom stával v hudebním pokoji, byl vysoký až ke stropu, ozdobený cukrovím, ozdobami, svíčkami a prskavkami... Jiný, menší stromek byl ozdoben pro vojenskou menzu, ověšený byl cigaretami. V hale na krbu stávaly jesličky... s figurkami na suchém mechu a vonícím chvojím... Služebnictvo dostávalo k Vánocům peníze a děti knížky, šály... Později spořitelní knížku se stokorunou a poté každé Vánoce další stokorunu… Po prezidentově smrti v roce 1937 se Zemské ústředí péče o mládež v Praze a Okresní péče v Novém Strašecí, v Kladně a Slaném rozhodly postavit Vánoční strom republiky v Lánech. První slavnost se konala 19. prosince 1937 před lánským hřbitovem.