Příběh jedné televizní soutěže – I. část

Vyprávění o tom, jak ostravská televize otevřela náruč lidu sběratelskému

Soutěžní pořady patří v televizi odjakživa k nejoblíbenějším. Tento žánr měl ve Spojených státech předobraz v živě vysílaných soutěžích rozhlasových, zrodil se tedy už v první polovině dvacátého století. Důvod, proč soutěže diváky tolik zaujímají, je zřejmý – dramatičnost, rychlý spád, zábavnost, napětí, dynamika, rytmus, vědomostní prvky a psychologicky nezanedbatelný prvek možnosti „fandit soutěžícím“. Není divu, že si soutěže našly cestu i do televize města havířů a hutníků.

V dobách, kdy televize byla ještě „televise“

Autorem první ostravské televizní soutěže byl Jaroslav Dietl, který v době, kdy nesměl psát pro pražské studio, vymyslel pro Ostravu zábavný pořad Studio u koníčka, moderované hlasatelkou Evou Mudrovou-Kunertovou (a později její kolegyní Magdalenou Přikrylovou). Estrádním humorem přispíval k dobré náladě Josef Kobr, populární komik ostravské operety. Natáčelo se v provizorním studiu v hostinci U Havránků, k němuž byl přistavován přenosový vůz. Pořady se rodily s velkým nadšením. Účinkujícím ani štábu nevadilo, když do vysílacího prostoru občas dolehl z vedlejšího sálu zpěv opilých chasníků, nebo když do tak zvaného „studia“ zabloudil štamgast, který si spletl dveře na toaletu s vchodem na jeviště.

Koníčkářská estráda měla u diváků úspěch, ale dnes je téměř zapomenuta. Jaroslavu Dietlovi ostravské působení přineslo nejenom kýžený výdělek, ale i seznámení s budoucí manželkou. Nedokázal však, pokud jde o televizní soutěže, vybudovat ve studiu hlubší tradici. Celá léta neuměl žádný z místních autorů, scenáristů a dramaturgů na Dietlovo Studio u koníčka navázat.

Časy se mění

Jako blesk z čistého nebe přišel začátkem osmdesátých let z pražského programového ústředí do Ostravy rázný pokyn vymyslet a realizovat cyklus zábavně-vědomostních soutěží, kterým se mělo studio připojit k pravidelnému vysílání obdobných pražských, bratislavských a brněnských soutěží. Příkaz byl stručný: vysílat se bude v pátek, začátek pořadů bude vždy ve 20 hodin, jednotlivá studia se budou střídat na 1. programu každé čtyři týdny, stopáž pořadů bude jednotná (40 minut), téma a design soutěží musí být původní. Howgh.

Oblastní studio není dnes, a nebývalo ani za socialismu, příliš bohaté, z čehož pro plnění zadaného úkolu jednoznačně vyplývalo, že dramaturg a scenárista musí dokázat vymyslet soutěž co nejlevnější. Současně byl nastolen požadavek, aby také dekorace a ambaláž pořadu byly pokud možno jednoduché, aby ceny pro vítěze byly spíše vtipné než nákladné (protože by se jinak příliš zdůrazňoval finanční interes soutěžících), a aby byla vyloučena spolupráce se sponzory a obchodními partnery. To poslední bylo možné splnit snadno: za socialismu partneři a sponzoři, kteří by byli ochotni věnovat účinkujícím za reklamu v soutěži automobil, jachtu nebo milion, neexistovali.