Home | O klubu | Členství v KSK | Plán akcí KSK | Sběratelské materiály | O KSK jinde | Kontakty | Inzerce | Odkazy |
Prapůvodní Porsche 356 byl odvozen z prototypu z roku 1948 a stal se díky své odzbrojující kráse nejoblíbenějším – i pro dámy – a ještě dnes žádaným sportovním autem švábské provenience.
První a nejlepší miniatury
Stejně jako vzor na ulici, tak byly tenkrát v oblibě miniatury ze světa hraček. Nejznámější nesla exoticky působivé označení ELECTRO MATIC 7500. Zcela v protikladu k silničnímu modelu řídili a jezdili s velkým „malým“ téměř výhradně muži. Továrna na kovové hračky, kterou v roce 1906 založil Johann Distler, uvedla v roce 1952 na trh vydařené plechové auto s neobvyklým označením artiklu s takovým úspěchem, který působí ještě dnes.
Na norimberském veletrhu hraček a v nabídce hračkářství byla tato hračka, dnes obecně známá jako „Distler-Porsche“, po léta bez jakékoliv konkurence. Nejlepší rozhodnutí učinili norimberští v provedení Cabrio. Ovládací možnosti, které byly optimální a pěkný vzhled, vyvolaly neočekávaný prodejní úspěch. Další německý závod pracující s plechem, nabídnul téměř současně podobnou novinku: Josef Neuhierl ve Fürthu. Jeho prototyp Porsche-Coupé byl ale značně menší a „nahoře bez“. Kromě toho působily rozměry kol velmi skromně, čímž se dosáhlo skutečně nedospělého působení. Značka JNF samozřejmě nabízela zajímavé varianty provedení. Paleta dobrých 20 centimetrů dlouhého auta sahala (na každý pád) od jednoduché setrvačníkové mechaniky přes natahování na klíček až k elektrickému osvětlení nebo brzdovým světlům a otvírací přední kapotě.
ELECTRO MATIC 7500
Dobře vytvarovaná Distlerova plechová karoserie o délce 26 centimetrů stála a
pohybovala se hluboko položená na proporčně správných kolech. Tato hračka v
měřítku 1:16 byla více než podařená nebo aktuální reprodukce modelu. Byl to
pravý jezdící automobil, pod jehož pěknou kapotou se ukrýval výkonný motor.
Distler-Porsche byl pojmenován po svém nově vyvinutém dvoustranném
vysokovýkonném motoru s kuličkovým ložiskem ELECTRO MATIC. Nastartování se
dosáhlo pravým zapalovacím klíčkem s koženým pouzdrem v zapalovači na
přístrojové desce. Ta byla originálně (litograficky) potištěna.
Přemostěním kontaktů klíčkem běžel motor při vložené baterii už při volnoběhu.
Řídící pákou se mohly nastavit dvě rychlosti dopředu a jedna pro zpětný chod.
Motor umožňoval pozoruhodné výkony: na zpátečku mohlo auto stoupat až do 36%!
Nadšená mládež si mohla ověřit tuto hodnotu při jízdě na šikmo položeném
nepotaženém žehlícím prkně. Kromě toho slibovaly reklama a návod k použití
zajištění padesátihodinového provozu se 4,5 V plochou baterií, příp. se dvěma
1,5 V monočlánky. Dle údajů výrobce měl provoz při volnoběhu vydržet přes 500
hodin.
Distlerův konstruktér vyřešil pohon robustním ozubeným kolem optimálně. Působil
synchronně a proti „skutečnému“ měl bezproblémové měkké řazení. Většina dodnes
zachovaných exemplářů ještě stále funguje tak jako první den. Energii si bral
motor u první série z ploché baterie, která se vkládala do přihrádky z
děrovaného a poniklovaného bílého plechu. Zatažením větrací mřížky na naznačeném
krytu motoru se mohlo zakrytí otevřít. K vypilované mechanice auta patřilo také
řízení ozubenou ojnicí, která realisticky přenášela údery předních kol na dobře
vytvarovaný volant.
Karoserie na míru
V Norimberské ulici na Dammu se vyřešila ideálně také konstrukce karoserie a
podvozek. Karoserie byla čtyřmi styčníky pevně spojena s rámem vozidla. Plech
spodku měl šest volných nýtovaných otáčivých svorek, které pomocí čtyřhranu
umožňovaly rychlou montáž. Kromě toho byl plech na čtyřech místech spojen s
rámem. Při opravě nebo restaurování se musely svorky vytočit a rámové spojky
ohnout.
Montáž a závěrečná montáž se prováděly, jak bylo zvykem, v úkole a ručně.
Distlerova spolupracovnice z Norimberka potvrdila, že při montáži nepoužívala
ochranné rukavice, protože tím by ztratila cit ve špičkách prstů pro práci s
těmito věcmi s ostrými hranami. Podle toho také ruce pracovnic vypadaly.
Až na přední sedadla byla hračka celá z plechu. Na našedle potištěném spodku
byly graficky znázorněny výměna baterií, rovněž označení firmy, příp. její
obchodní značka, Distlerův globus, tak jako označení patentu a původu Made in
Western Germany.
Porsche Cabriolet byl nabízen v mnoha barvách. Koneční spotřebitelé měli nejvíce
v oblibě červenou barvu, za ní byla s velkým odstupem žádána barva středně
modrá. Méně žádány byly šedivá, světle modrá, krémově bílá, světle tyrkysová,
zelená, modrá metalíza, starorůžová. Vytvořených kousků v těchto barevných
odstínech bylo velmi málo, proto jsou dnes velmi žádány a vysoce ceněny. Bohužel
se dnes často exempláře těmito exotickými barvami natírají příp. přetírají!
Proto je potřeba při koupi si to přesně zkontrolovat a řádně se vyptat.
Dálkové zapojení a vylepšování modelů
V roce 1954 překvapil Distler novým zlepšeným vybavením. Pod rozšířeným
označením modelu ELECTRO MATIC 7500 FS patřilo k autu dodatečné dálkové řazení a
dálkové řízení. Na volant se mohla nasadit pomocí gumového kolíku ohebná kovová
hřídel a současně s ozubenou svěrkou tak ovládat střední řídící páku. Touto
dálkovou obsluhou se enormně zvýšila hrací hodnota modelu, neboť sportovně
založený hoch mohl teď běžet vedle auta a shora ho řadit. Dodatečné zařízení
bylo dobře přijato odborníky, velkoobchodem i maloobchodem, exportéry a družstvy
a podstatně přispělo k velkému prodejnímu úspěchu.
Co se týká vylepšování modelů, tak u Johanna Distlera existovaly během výroby po mnoho let různé varianty modelů. První provedení mělo hlavní světlomet z raženého plechu, lehce vyklenutý, ale rovný spodek a ploché držení pro uložení ploché baterie.
V roce 1955 byly na vnějšku auta změněny dvě věci: světlomety byly nyní z
vytvarovaného plastového skla v kovové obrubě. Kromě toho dostaly červené
plastové ráfky jiný tvar. Podvozek byl na zádi vozidla ražený a opatřený
modifikovaným označením, které odpovídalo jednotlivým bateriím. Pod poklopem se
zvětšila pouze schránka pro vložení velkých monočlánků a byla opatřena upínacím
kontaktním držením.
Milionový hit
Pro svoji funkčnost a různé jízdní možnosti byla hrací hodnota Distlerova
Porsche pro děti mimořádně vysoká. Tyto vlastnosti se marně hledaly u mnoha
plechových vozidel té doby, protože u nich se nedalo po spuštění auta na baterii
nebo setrvačník nijak zasáhnout. Už v roce 1956 – právě k 50. výročí firmy –
mohli v Distlerově domě počítat s takovým, dneska sotva představitelným,
prodejním úspěchem: 500 000 Porschů, polovina milionu, sjelo z „pásu“,
respektive z pracovních stolů! Pásová výroba a automatický přísun do lisů
tenkrát ještě v branži neexistovaly. Celkem mohlo být vyrobeno podle výrobního
zařízení až milion kusů.
Mezitím přestavěli Zuffenhausenerovi v roce 1959 svého vytrvalce na 356 B. Tenhle malý Frank byl proti velkému Švábovi pořád ještě tím starým, který stále žil ze své dřívější popularity. Model se sice mohl ještě po osmdesátých letech prodávat v nezměněné podobě, ale v průmyslu s plechovými hračkami se pozvolna ohlašovala krize.
Na začátku šedesátých let už nebyl specializovaný tradiční podnik schopen konkurovat. Hlavní opora, modely železnic, odpadla a někdejší prodejní šlágr ELECTRO MATIC 7500 dosloužil v důsledku klesající rentability. Levné dovozy z Dálného východu, nové plastové materiály a „pedagogicky hodnotnější“ hračky vystřídaly v novém desetiletí s konečnou platností krátkou poválečnou renesanci plechové hračky.
Konec vytrvalce
Distler musel v roce 1962 výrobu zastavit, patent a nástroje na Porsche byly
prodány do Belgie. Tam se auto vyrábělo dál ve změněné, lehce zmodernizované
formě, ještě asi do roku 1965. Toto belgické sportovní auto se od svého
německého originálu lišilo plastovými nárazníky podle druhu a tvaru novějšího
modelu B. Na spodku auta byl vytištěn nápis DISTLERTOY a původ výroby Made in
Belgum. Poniklované zadní osvětlení značky a obě plechová směrovací světla už na
autě nebyla. Přední směrovky byly přepracovány a značka měla jiný nápis.
Belgičané také zcela změnili obal.
Výprodej a nový začátek
Hlavním produktem belgického Distlera byla bílá myš, dálniční policejní auto s
odpovídajícím vybavením. K příslušenství patřilo modré světlo na kapotě, které
za provozu realisticky blikalo díky přerušovacím kontaktům. Kromě toho mělo
šedivou plastovou sirénu na pravém blatníku a černou anténu, která byla upevněna
na levé zádi auta. Rovněž byla vyrobena verze bez sirény.
Tento policejní Porsche se spolu s civilním provedením vyvážel mimo jiné do
Německa a nabízel se ve dvou různých baleních. Jen několik dalších výrobců
plechových hraček mělo ve svém sortimentu Porsche 356. U Kellermanna existovala
od roku 1956 v měřítku 1:35 dvě auta se setrvačníkem a jedno s elektrickým
pohonem. Kiensberger nabízel od roku 1963 policejní i civilní provedení v
měřítku 1:35 a Tipp & Co od roku 1960 bílý policejní model stejné velikosti.
Niedermaier (PN), Wünnerlein (WÜCO) a Höfler (H) měli v programu litograficky
jednodušší vozidla tohoto typu. I přes svoji jednoduchost jsou tyto typy dnes
velmi vyhledávány! Poslední zbývající exempláře Distlerovy ságy zůstaly dlouho
až do sedmdesátých let neprodány, zapomenuty, defektní nebo nepatrně poškozeny,
ležet ve svých skladech, dokud vynalézaví sběratelé a důvtipní obchodníci
nepřivedli zpět dětské sny do nově probuzeného sběratelského oboru. Dnes jsou
tyto nepoužité exempláře tehdejších „ležáků“ velmi ceněny, ale také se nedají
sehnat. Belgický sen v bílém je topmodelem číslo 1, následován je šedivým
Frankem.
Úplně jinak je tomu u modelů, na kterých je hned patrné jejich předem stanovené určení, tedy že jezdily, byly oblíbeny a byly často používány. Takové „ohrané“ hračky jsou většinou jednotlivě dostupné na burzách s modely autíček a na trzích s hračkami. Podle barvy, stavu, úplnosti, příslušenství a funkčnosti dosahují ceny u použitých Distlerových aut normálně 500 až 1 200 marek. Za jeden dobrý originální karton je možno požadovat asi 300 marek, za hřídel asi 150 marek a za návod k použití okolo 100 marek. Dříve byly dotisky kartonů nabízeny asi za 60 marek. Vedle toho existují také nově vyrobené náhradní díly – od startovacího klíče až po přihrádku na baterii. Distlerův Porsche patřil mezi výjimečné práce v konstruování autohraček padesátých let. Třináctileté výrobní období a velké rozšíření dokazují jeho oblíbenost. Nedávno obnovená láska ke starým Distlerům se nevrátila pouze kvůli jejich eleganci, přesnosti modelů nebo jejich motorizaci. Mnoho tehdejších vlastníků si chce jejich znovuzískáním přivolat vzpomínky na svoje dětství. Není možné, že zde hraje svoji roli také nesplněný sen o vlastním Cabrioletu?
Gerhard G. Walter
Aktuální číslo
SBĚRATEL 4/23
( Více informací o číslu )
SÉRIE KALENDÁŘÍKŮ
na rok 2024
SÉRIE KALENDÁŘÍKŮ
na rok 2024
SÉRIE KALENDÁŘÍKŮ
na rok 2024
( Více o knize )
Home | O klubu | Členství v KSK | Plán akcí KSK | Sběratelské materiály | O KSK jinde | Kontakty | Inzerce | Odkazy
Powered by phpRS. Copyright © Klub sběratelů kuriozit 2001-2024. Všechna práva vyhrazena. Kopírování jakékoli části možné jen se svolením autora.