Vítejte na oficiálních stránkách Klubu sběratelů kuriozit
English version
Deutshe version
Home | O klubu | Členství v KSK | Plán akcí KSK | Sběratelské materiály | O KSK jinde | Kontakty | Inzerce | Odkazy
Pohlednice » Pohlednice a vizitky k svátkům vánočním (2. část)

Pohlednice a vizitky k svátkům vánočním (2. část)

Pohlednice - Pohlednice a vizitky k svátkům vánočním (2. část) Vánoční pohlednice po 2. světové válce

Poválečná éra začala v tzv. 3. ČSR navazovat na předchozí meziválečné údobí. Jenže brzy, v únoru 1948, došlo k převratu, kdy se k moci dostali komunisté, kteří pak vládli v republice až do konce roku 1989. Velmi brzy začali pronásledovat církve, zejména římskokatolickou, protože jak v Čechách, tak zejména na Moravě a Slovensku bylo mezi obyvatelstvem velmi mnoho věřících. Takže faráři a vůbec církevní hodnostáři měli na ně značný vliv.

Takovýto stav se KSČ začal brzy zajídat a záhy začaly být církve perzekuovány. To je obsaženo už ve známém lidovém rčení o dvou kohoutech na jednom smetišti. Kdo usiluje o jednu centrální moc, tak nemůže vedle sebe připustit žádného rivala. Ostatně zářným příkladem byl Sovětský svaz, kde se dokonce bouraly pravoslavné kostely. U nás se sice kostely a kláštery přímo nebouraly, ale rušily a často nechávaly pustnout; mniši, jeptišky, kněží i vyšší církevní hodnostáři byli internováni (včetně pražského arcibiskupa Josefa Berana), atd. Možná, že prvotním úmyslem našich soudruhů bylo církve postupně vymazat z paměti. Jenže sami měli velmi jednotvárné, ba nevábné oltáře – samá rudá sukna – na tribunách a praporech, pěticípé hvězdy, srpy s kladivem, snopy s obilím aj. a také plno blábolů, které se nedaly poslouchat a číst (mimochodem jako je tomu u některých dnešních politiků, novinářů, moderátorů, obecně bulváru, ale i u některých jiných novin, rockové skupiny (tzv. hudební) nevyjímaje.

Mluvím o tom proto, že to mělo vliv na vše a mj. i na vánoční pohlednice, zejména na jejich motivy. Takže po únoru 1948 začala postupně na vánočních pohlednicích ubývat křesťanská tématika. Začaly převažovat kresby se zimními motivy – zasněžená města, krajiny, zimní radovánky dětí (často do té doby neznámých autorů, jejichž výčet by byl dlouhý). Avšak zůstávaly kresby zabíjaček, tradičních vánočních zvyků i betlémské události aj., a to zejména na kresbách renomovaných malířů – Mikoláše Alše, Josefa Lady, Marie Fišerové – Kvěchové, Jiřího Trnky aj. Část jejich tvorby na tato témata byla totiž považována za nejbližší lidovým masám.

 

Ostatně, objevovala se již na pohlednicích mezi dvěma světovými válkami. Především Ladovy pohlednice byly a jsou o Vánocích stále s námi (i v současnosti jsou k dispozici téměř před každými Vánocemi). Faktem je, že křesťanská tématika nikdy zcela nevymizela (např. i kresby a snímky nejrůznějších lidových betlémů), avšak tehdy byla výjimečná. Pohlednicová tvorba 50. let se vyznačuje také používáním podřadnějších druhů papíru.

Jinak Ježíška měl v té době časem nahradit Děda Mráz, který na rozdíl od Sovětského svazu měl začít u nás rozdávat dárky už o Štědrém dni (a ne až na začátku nového roku). Na pohlednicích té doby jsem ale Dědu Mráze neobjevil (jen jeho obdobu ze západu -Santa Klause). U nás nebyl nikdy oblíben a tudíž nezakořenil. Patrně exempláře s ním (pokud se vyráběly) končily u nás převážně v odpadních koších.

Tzv. zlatá 60. léta 20. století, doba světové prosperity, se odrazila i v pohlednicové tvorbě, což se projevilo větší různorodostí a kvalitou tisku a vůbec zvýšeným poštovním stykem se zahraničím. Na rozdíl od ostatních zemí socialistického tábora však tento boom skončil v roce 1968, obsazením Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Asi od konce 70. let 20. století vycházely sice pohlednice s reprodukcemi obrazů betlémské události, a také starých mistrů – z jejich obrazů, kreseb aj., avšak spíše sporadicky. Převažovaly barevné reprodukce fotografií na vánoční atributy s detaily, kde se objevují smrkové větvičky, svíčky, vánočky a jiné pečivo, cukroví, ořechy, vánoční ozdoby, atd. Pokud nejde o vkusné uspořádání (a to i u jiných motivů např. i Svaté rodiny), zajímavý záběr a tisk apod., pak takové exempláře jsou pro sběratele pohlednic většinou bezcenné.

V uvedených letech a dalších 80. letech byly vydávány série betlémů z různých kostelů, například v Praze barokní betlém u kapucínů na Loretánském náměstí (figury většinou v životní velikosti), Svatá rodina rovněž v životní velikosti v betlémě pražského kostela P. Marie a Karla Velikého na Karlově, betlém v katedrále sv. Víta, v kostele P. Marie na Strahově, ale také v Braníku, lidové betlémy z Čech, Moravy, atd.

Sběratel 4/18

Celý článek naleznete v časopise

Sběratel 4/18

Milan Degen


[ 18. 12. 2018 | Komentářů: 0 | Doporučit | Vytisknout | 792 přečtení ]
Časopis Sběratel

Aktuální číslo
SBĚRATEL 3/19

časopis Sběratel

( Více informací o číslu )

Nejbližší akce KSK
Členský adresář
Nová publikace
XVIII.
ČLENSKÝ ADRESÁŘ
v prodeji jen
elektronická verze
XVIII. členský adresář

( Více o adresáři )
Série kalendáříků

SÉRIE KALENDÁŘÍKŮ
na rok 2020

SÉRIE KALENDÁŘÍKŮ
na rok 2019

SÉRIE KALENDÁŘÍKŮ
na rok 2018

Katalog PE
Novinka

Home | O klubu | Členství v KSK | Plán akcí KSK | Sběratelské materiály | O KSK jinde | Kontakty | Inzerce | Odkazy

Powered by phpRS. Copyright © Klub sběratelů kuriozit 2001-2019. Všechna práva vyhrazena. Kopírování jakékoli části možné jen se svolením autora.