Plánovací kalendáře

Ve své sbírce mám i několik desítek plánovacích kalendářů. Ty se dříve hodily, ale i dnes v době počítačů se ještě hodí, zejména personalistům. Jsou totiž vhodné pro výpočet fondu pracovní doby a usnadňují tak jejich práci. A proto jsou také stále součástí stolních kalendářů a dají se běžně koupit v papírnictví.

Tento typ kalendáře je vlastně taková tabulka. Kromě klasického kalendária navíc zobrazuje počet pracovních dnů a hodin za týden, měsíc, čtvrtletí, pololetí a rok. Počet pracovních hodin bývá uveden několikrát, a to s ohledem na délku pracovního úvazku. Tučně či nějakou barvou na nich bývají zvýrazněny např. neděle, či státní a ostatní svátky. Podle velikosti tabulky jde do nich také případně dopisovat poznámky.

Plánovací kalendáře můžeme rozdělit dle velikostí. Od klasických kartičkových kalendáříků (kk), na notýsek (A6), přes podélný rozměr obálky (DL), až po velikost malého sešitu (A5). Proto je také ne všichni sběratelé sbírají. Ve své sbírce mám tyto kalendáře papírové nebo kovové.

Klasické kk bývaly nejčastěji kovové. Malých papírových mám také pár. Některé dokonce zalaminované, aby byly pevnější. Tento druh kalendáře je o něco užší než běžný kk. Na každé straně je vyobrazeno jedno pololetí. Pokud zbude prázdný pruh po straně, je často využit pro logo podniku, který si kk nechal zhotovit. Protože tyto kousky jsou pevné a odolné, a také se v nich člověk pracující na směny rychle orientuje, byly, a možná ještě jsou, často součástí zejména peněženek a kapes. Na těch kovových je to velice dobře poznat.

Notýskové a DL plánovací kalendáře mám už jen v papírové variantě, a to ve dvou verzích. Buď je na jedné straně uvedena tabulka pro leden až červen a na té druhé pro červenec až prosinec. A na malé logo či dokonce heslo se místo vždy našlo po okrajích. Nebo obě tabulky jsou menší vedle sebe na jedné straně a na té druhé je reklama.

Sešitové, a také nejméně populární mezi sběrateli, jsou kalendáře v A5 velikosti, opět na papíře. Mám je ve sbírce opět ve dvou variantách:

a) Na jedné straně na celý rok velký a přehledný plánovací kalendář. A na té druhé straně reklama na podnik, logo, motto či sdělení o nabízených/vyráběných produktech i s obrázkem či fotografií.

b) Na každé straně je vyobrazeno jedno pololetí. V záhlaví podnik, který kalendář vydal. Tato nejméně pěkná, ale dobře přehledná varianta, do které se velice snadno dělaly úpravy, byla používána zejména od druhé poloviny 40. let do konce 60. let.

Historie

V České republice v současné době máme pětidenní pracovní týden o délce 40 hodin. A máme také 7 státních svátků a 6 ostatních svátků. Jakékoli volno navíc je během roku příjemné, i když nám samozřejmě nikdy všechny dny nevyjdou na ten všední. Avšak ještě v nedávné minulosti se musel svátek ve všední den kompenzovat pracovní sobotou. Toto bylo naštěstí zrušeno na jaře 1990. Poslední pracovní sobota se uskutečnila 28. dubna t. r.

Přestože pětidenní pracovní týden (pondělí až pátek se čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobou) zavedl už Henry Ford ve svých závodech 26. září 1926 a obdobné opatření od 13. října 1930 uvedl do provozu i Tomáš Baťa ve fabrikách ve Zlíně, oficiálně byl v Československu zaveden až od 29. září 1968. Předcházela tomu pozvolná úprava.

Do roku 1956 byl fond týdenní pracovní doby 48 hod. Později byla alespoň sobotní směna zkrácena na 6 hodin. Zavedení jen pětidenního pracovního týdne připravovali českoslovenští ekonomové od začátku 60. let a museli se vypořádat například s námitkami, že druhý volný den povede k hospodářskému poklesu. A tak na volné soboty si zaměstnanci, ale i podniky, zvykali postupně. Dvoudenní volno bývalo zpočátku jen každý druhý víkend, omezovalo se také vyučování na školách, žáci a studenti mívali jen kratší dopolední vyučování.

Když tedy oficiálně 29. září 1968, vstoupila v platnost vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem, změnilo to nejen fungování podniků, ale také československou společnost. Dvoudenní volno stálo za rozmachem chataření a chalupaření. A určitě i sběratelství.

Lucie Koubová