Vítejte na oficiálních stránkách Klubu sběratelů kuriozit
English version
Deutshe version
Home | O klubu | Členství v KSK | Plán akcí KSK | Sběratelské materiály | O KSK jinde | Kontakty | Inzerce | Odkazy
DŮLEŽITÉ - Sběratelská setkání sběratelů pivovarských suvenýrů se od roku 2019 přesouvají na nové místo: Kulturní dům Ládví, Burešova 1661/2, Praha 8 (u stanice Metra C Ládví)!
Čepelkové obaly » Není obal jako obal

Není obal jako obal

Čepelkové obaly - Není obal jako obal Je to již něco málo přes 110 let, co Američan King Camp Gillette vynalezl holící čepelku. Od roku 1903, kdy si jeho čepelky konečně našly své první zákazníky, se v celém světě vyrobily miliardy a miliardy holících čepelek. Vyrábějí se dodnes, přestože je začaly z trhu vytlačovat elektrické holící strojky a moderní holící strojky s výměnnými břity, či jednoduché škrabky.

V meziválečném období minulého století začaly vznikat další a další firmy, které se začaly věnovat výrobě holících čepelek, a to zvláště v německém Solingenu, kde se také vyráběla vysoce kvalitní ocel, tedy vynikající materiálová základna. Tak vznikalo velké množství firem, které si zanedlouho začaly na domácím i zahraničním trhu silně konkurovat, a proto začaly produkovat i výtvarně pestré a přitažlivé obaly. Což mělo samozřejmě vliv i na další národní výrobce včetně Československa.

Není pochyb o tom, že tak jako u poštovních známek, zápalkových nálepek aj., tak i u „žiletek“ se začali objevovat první sběratelé, první malé sbírky.

U nás snad největší zájem o sbírání čepelkových obalů nastal koncem 30. a 40. let minulého století, kdy z důvodů materiálového nedostatku se začaly použité čepelky masivně přebrušovat, a u specializovaných brusíren se začala hromadit kvanta pestrobarevných obalů, čehož si všimla a začala využívat hlavně mládež. Tak začaly vznikat stovky malých sbírek. Po čase ale zdroj starých obalů začal vysychat, také nových obalů moc nepřibývalo a tak si malí šikulové, aby měli něco extra než jejich kamarádi, začali vyrábět „unikáty“. Z obalů jiných výrobků nebo grafickou úpravou známých obalů si vyrobili unikátní obaly, kterými mohli oslnit své kamarády při vzájemné výměně. Mnohé tyto dětské sbírečky byly nenávratně zničeny. Jiné se i přes různé peripetie dožily dnešních dnů. I dnes zkušenému sběrateli, který takovou sbírečku získá, dá hodně práce a zkušeností některé tyto podvrhy rozpoznat, třebaže většina z těchto „rarit“ se nám dneska zdá být velice naivní.

Čepelkové obaly

Po čase, tak kolem 70. let minulého století se ukázalo, že i v cizině jsou sběratelé čepelkových obalů a tak začala čilá výměna. Také z ciziny k nám přišla móda „osobních obalů“ – něco jako osobní sběratelova vizitka, jako praktikují sběratelé kapesních kalendáříků. A zase bylo co měnit.

V roce 1990 se v Itálii zrodil pro sběratele hotový hit – k MS 1990 ve fotbale byla vydána suvenýrová kazeta se sérií dvanácti obalů. Sérií sice nádhernou, ale s vybalenými čepelkami se asi nikdo moc neoholil. Přesto je tento suvenýr stále hledaný. Zřejmě v této sérii našel inspiraci náš ruský kolega sběratel a zřejmě také podnikatel Alexej Kirillov, který v roce 2008 vydal k 340. výročí jeho města Kamyšina suvenýrovou kazetu se sérií 15 obalů s čepelkami Sputnik. Další suvenýrovou kazetu, tentokrát se sérií 17 obalů s čepelkami Rapira vydal v roce 2012 k hokejovému triumfu na MS 2012 v ledním hokeji ve Stockholmu a v Helsinkách. S oběma čepelkami se oproti těm italským opravdu výborně oholíte.

Nevím, zda vydal ještě něco podobného, já zatím znám jenom tyto dvě série. Je to sice zajímavý přírůstek do našich sbírek, ale já osobně jsem k těmto soukromým vydáním dost skeptický. Tiskovou technikou a náměty se to spíše hodí na zápalkové nálepky, a u MS v hokeji by ty obaly měly alespoň nějaký smysl, kdyby se to MS konalo v samotném Rusku. K získání potřebného výměnného materiálu se kolega Kirillov rozhodl zřejmě využít každou rádoby vhodnou příležitost. Paradoxem ovšem také je, že firemní obaly jsou zalepeny kapkou lepidla velikosti špendlíkové hlavičky, čili obaly jdou jednoduše rozlepit. Jeho obaly však, ač sám sběratel, jsou zalepeny kapkou lepidla velikostí hlavičky pětky šroubku, čili obaly se dají rozlepit s velikým rizikem a snížení technické kvality obalu se nedá zabránit.

Holící čepelky se dosud vyrábějí v Rusku a v některých asijských a afrických státech, možná i v Jižní Americe, klasické uhlíkaté, coby technické, i u nás v Jevíčku.

Bohužel, vzhledem k silné konkurenci alternativního holení, snaží se někteří výrobci (Rusko, Egypt) zlevnit a expedovat čepelky již jenom s těmi vnitřními ochrannými obaly. Nezbývá nám tedy než doufat, že ostatní výrobci (Čína, Indie, Pákistán,…) to ustojí. Jinak nás budou čekat jenom další pochybné suvenýry od sběratelů, kteří si budou chtít vylepšit svoji výměnnou bilanci.

Leč nezoufejme však, starých krásných obalů je ještě stále dost!

Jan Makovec


[ 21. 02. 2014 | Komentářů: 0 | Doporučit | Vytisknout | 3295 přečtení ]
Časopis Sběratel

Aktuální číslo
SBĚRATEL 3/19

časopis Sběratel

( Více informací o číslu )

Nejbližší akce KSK
Členský adresář
Nová publikace
XVIII.
ČLENSKÝ ADRESÁŘ
v prodeji jen
elektronická verze
XVIII. členský adresář

( Více o adresáři )
Série kalendáříků

SÉRIE KALENDÁŘÍKŮ
na rok 2020

SÉRIE KALENDÁŘÍKŮ
na rok 2019

SÉRIE KALENDÁŘÍKŮ
na rok 2018

Katalog PE
Novinka

Home | O klubu | Členství v KSK | Plán akcí KSK | Sběratelské materiály | O KSK jinde | Kontakty | Inzerce | Odkazy

Powered by phpRS. Copyright © Klub sběratelů kuriozit 2001-2019. Všechna práva vyhrazena. Kopírování jakékoli části možné jen se svolením autora.