Německé říšské karty

V souvislosti s výstavou "Bádensko a Virtembersko v době Napoleona", která se konala ve Štutgartu (1987/1988), zpracovalo Německé museum hracích karet v Leinfelden-Echterdingenu téma "Historie na starých hracích kartách". Mezi vystavenými kartami bylo i 12 listů jedné hry, která je ve vlastnictví autora tohoto článku.

Podle nápisu na srdcové 8 byla hra vyrobena v Lipsku firmou, která převzala firmu Johann Georg Schulze. Vzhledem k tomu, že Schulze prodal svůj podnik v roce 1872, mohla být hra vytištěna teprve po tomto datu. Protože se daňové razítko pro hrací karty, které je uvedeno na žaludovém spodku, používalo v letech 1875 až 1878 a existuje ještě druhé klíčové datum pro označení listu, musela tudíž hra vzniknout okolo roku 1875.

Tématem hry s německými barvami je zobrazení osob, symbolů a vedut, které představovaly velký význam pro znovu vzniklou Německou říši a které mělo podporovat nové nacionální nadšení.

Esa

Ve hře skatu mají z 32 karet nejvyšší hodnotu čtyři esa. Ta proto nesou obzvláště významné symboly. Pod oběma žaludy, které označují hodnotu karty, je uvedeno motto: DEUTSCHE REICHS KARTE. Nad znaky různých členských států se pod císařskou korunou Karla Velikého zvedá říšský orel s roztaženými křídly a s ochranným štítem na hrudi se znakem Pruska.

Eso barvy listy nebo zelené ukazuje znak královské říše Sasko. Dvě zvláštně natočené zvířecí figury, pravděpodobně lvi, drží zemské barvy knížecího domu Wettiner. Řád, který visí přímo pod znakem, nosil samotný císař. Očividně znamená zvláštní vyznamenání všech Sasů císařem. Srdcové eso je dekorováno ženským ztělesněním Německé říše, Germanií. Slavnostně oděná mladá žena drží kopí s říšským praporem v zemských barvách černé-bílé-červené. Na straně se opírá štít s říšským orlem. Žena laskavě žehná muži, který před ní klečí a jehož identita se nedá bezpečně určit. Poddaný je oblečený do modrého kabátce a bílých kalhot a má jednu ruku zdviženou k přísaze věrnosti. Svojí anonymitou by mohl představovat všechny statečné německé muže. V pozadí tohoto „přírodního divadla“ střeží vlasteneckou scénu pruský orel.

Kulové eso zobrazuje říšský sněm během zasedání. Muž zvýrazněný nahoře ve středu obrázku by měl vlastně znázorňovat prezidenta, pokročilého věku,který už tenkrát řídil živé debaty parlamentu zvonkem položeným po své straně. Tak jako dnes, můžeme i zde vidět prázdné lavice a poslance, kteří v žádném případě jen nenaslouchají referátu, nýbrž se navzájem hádají nebo diskutují.

Anton von Werner namaloval v různých verzích osoby, které se ve versaillském zrcadlovém sále podílely na založení říše. Z těchto osobností vybral tvůrce hry své krále, svršky a spodky.