Kajícný chrám svaté rodiny v Barceloně

Oficiální patrocinium (zasvěcení) uvedené v nápisu tohoto článku v češtině, asi mnohé čtenáře hned neuvede na tu správnou stopu.

Když ale napíšu Sagrada Familia v Barceloně, tak určitě již mnozí budou vědět, že bude řeč o dosud nedostavěném chrámu, který proslavil Antonio Gaudí i Cornet. Co však předcházelo tomu, než rozestavěný kostel v r. 1883 převzal Gaudí?

V r. 1866 založil barcelonský knihkupec José Maria Bocabella „Duchovní společnost ctitelů svatého Josefa“. Společnost sv. Josefa nebyla náboženským řádem ani společností ovládanou katolickou církví. Byla to skupina lidí organizovaná knihkupcem bez věhlasu a bez finančních prostředků. Neměla ani své vlastní hlavní sídlo, ani vlastní kostel, ve kterém by se její členové scházeli.

Prostředkem komunikace se členy bylo pouze šíření letáku „Propagátor zbožnosti ke sv. Josefu“, vydaný Bocabellou. Přesto touto formou získávala společnost obrovské množství příznivců a členů. V r. 1870 to bylo již 200.000 členů, ale to byl teprve počátek, protože v tomto roce vydal papež dekret, že sv. Josef má být patronem katolické církve.

Do společnosti, nesoucí jeho jméno, tak nastal opravdu masový příliv členů a v r. 1876 jich společnost měla po celém světě na 600.000, včetně králů a papeže.

V r. 1874 se Bocabella rozhodl zveřejnit svůj záměr na stavbu kostela. Členové společnosti věřili, že rodina je základem společnosti a že existence souladu uvnitř rodiny je rozhodující a proto Bocabella chtěl zasvětit nový chrám svaté rodině.

V r. 1875 předložil Bocabella první konkrétní návrh kostela jako kopii baziliky v Loretu. Jeho dalším krokem bylo úsilí na získání nějakého vhodného pozemku. Nejprve doufal, že některý člen společnosti by mohl místo věnovat zdarma. Po ztroskotání této myšlenky v r. 1876 zamýšlel koupit půdu z peněz členů společnosti. Ale přestože to byla největší společnost ve Španělsku, většina jejích členů byla velmi chudá a tak se nepodařilo založit fondy, které Bocabella potřeboval. Z tohoto důvodu bylo místo konečně získáno až v r. 1881, tedy 7 let po zveřejnění záměru kostel postavit. Bylo to místo původně určené pro závodiště, takže bylo dostatečně levné, protože bylo tak vzdálené od starého centra města.

Se zahájením stavby nebyl už takový problém, protože již v r. 1877 nabídl své služby Bocabellovi architekt barcelonské diecéze a profesor architektury Francisco de Paula del Villar, který se tak stal prvním architektem kostela. Podle svého původního novogotického návrhu zahájil stavební práce v r. 1882 stavbou krypty. Avšak již další rok Villar rezignoval kvůli nepřekonatelným sporům se stavitelem. V nastalé situaci, kdy bylo zapotřebí co nejrychleji najít nového architekta, který by ve stavbě kostela pokračoval, padla volba na mladého, teprve 31letého Antonia Gaudího, který v té době ještě neměl provedenu žádnou důležitou architektonickou práci.

Miroslav Konopka člen KSK 2396