Co prozradil průzkum sbírek

Podrobný rozbor struktury sbírek, který připravuje sekce sýrových etiket v rámci akce Sběratelství, zaslouží alespoň stručný rozbor.

Nárůst počtu etiket v jednotlivých zemích je ovlivněn mnoha faktory: rozvojem sýrařství, změnou počtu výrobců buď nahoru nebo dolů, expanze velkých společností, změnami v balení a v neposlední řadě ochota firem zasílat etikety a také aktivita sběratelů. Porovnávám vždy jen sbírky na prvním místě, někde mohlo dojít na této pozici ke změně a tím u některé sbírky mohl být nárůst vyšší.

První desítka zemí

Místo v pořadí si vyměnily Španělsko a Velká Británie, nárůst počtu u obou zemí je úctyhodný, ale paní Noya byla ve Španělsku přece jen aktivnější, než Ken Cllaxton v Británii. Největší nárůst vykazuje Polsko, přes dva tisíce etiket a obalů ročně u Marka Kosmulského. Stejné tempo je u největší sbírky Francie pana van Kempena, Česká republika roste o tisíc obalů ročně. Ostatní velké země rostou mnohem pomaleji a to i třeba Německo, které má velkou produkci. Švýcarsko zcela změnilo strukturu výroby z tavených sýrů a etikety se získávají od menších sýráren a farem a z jedné porcovny. Tavené sýry vyrábí jen jedna sýrárna. Největší společnost EMMI není sběratelům nakloněna. Prakticky nulový růst vykazuje Dánsko, patří stále k velkým výrobcům. Jediný zámořský zástupce ve skupině jsou USA. Patřily k ochotným doplňovatelům sbírek, ale teď se z jejich obrovské produkce nedaří získat skoro nic.

Země nad tisíc etiket

Takových zemí je 14 a prakticky u všech je vykazován nárůst. Nezvětšily se kolekce Finska, Nového Zélandu (koncentrace sýráren do společnosti Fonterra), minimální nárůst je u Jižní Afriky a Ukrajiny. Výrazně narostl počet v největší sbírce Irska, téměř o dvě třetiny. Narostl počet u Slovenska a Rakouska, ale je jen malá část produkce. Ze zemí bývalého SSSR se podařilo získat nejvíc nových etiket z Ruska. Přesto je to jen zlomek, všechny samostatné státy mají velkou produkci a nová generace etiket je kvalitní a líbivá.

Sýrové etikety