Československý tisk v temném období okupace

Je tomu 81 let, kdy 15. března 1939 započala okupace Československa německými vojsky. O pouhý den později byl výnosem nacistického vůdce Adolfa Hitlera ustanoven Protektorát Čechy a Morava. Formální hlavou útvaru, jenž byl součástí Třetí říše, zůstal sice prezident Emil Hácha, moc však třímal v rukou úřadující říšský protektor Konstantin von Neurath. Šlo o nejtemnější dobu českých dějin.

Období Protektorátu Čechy a Morava patří mezi jednu z nejtěžších vývojových etap naší moderní historie, která znamenala pro český národ prakticky boj o přežití. Jeho osud, jak bylo prezentováno tehdejším denním tiskem, byl prostřednictvím prezidenta Emila Háchy vložen do Hitlerových rukou, který mu měl slíbit zajištění dalšího svébytného vývoje. Vztah obou zemí byl určen Výnosem o zřízení Protektorátu Čechy a Morava ze 16. března roku 1939, upravujícím autonomní postavení protektorátu v rámci Říše. Změna politické situace vyvolala mezi obyvatelstvem šok, deziluzi a především obavy o budoucnost. Začala doba nesvobody a potlačování základních lidských práv prostřednictvím každodenního teroru, výhrůžek a zastrašování. Život v protektorátu byl napříště určován pravidly totalitní země.

V totalitních režimech slouží média, potažmo noviny, k propagandě vládnoucího systému a ovlivňování veřejného mínění lidí. Protektorátní tisk hrál v období okupace mimo jiné velmi důležitou roli „pomahače“ nacistů v procesu utváření a přeměny myšlení českého národa v říšské a ztratil tak svoji původní úlohu nezávislého informačního média. Jeho snaha nebyla naštěstí korunována úspěchem, přesto mohl tisk svým způsobem záplavou propagandistických článků přesvědčujících o konečném vítězství Říše ovlivňovat psychiku lidí a způsobovat deziluzi a ztrátu víry v konečnou porážku nacistického Německa. Noviny se změnou politické situace samozřejmě nepřestaly zásobovat své čtenáře „aktuálními“ zprávami z domova i ze zahraničí a zábavnými a vzdělávacími články, jejichž vypovídací hodnota se ale značně změnila. Statě přestaly objektivně informovat o uplynulých událostech či významných prvorepublikových výročích a osobnostech, ty začaly být tabuizovány. Všechny články, počínaje politickým zpravodajstvím, komentáři, přes zábavné a poučné a konče křížovkami a reklamami, procházely přísnou cenzurou. Přesto všechno jsou důležitým obrazem tehdejší vůle okupační politiky a protektorátní vlády.

V roce 1944 pokračovala propagační agitace (její intenzita ale měla sestupnou tendenci) na stránkách protektorátního tisku, který vedl český národ k věrné spolupráci a loajalitě vůči národu německému, jenž bojoval za konečné vítězství Říše a její nacionálně socialistické hodnoty. Češi byli podle novin vděčni protektorátnímu prezidentovi za jeho neochvějné vedení a věrni jeho politice. Mělo se totiž v pátém roce protektorátu ukázat, jaké „neocenitelné výhody“ ve všech oblastech života jim to přineslo. I nadále měli stát po boku Říše, vědomi si svého poslání a závazku vůči Němcům. Na druhé straně byli opětovně vyzýváni ke klidu a udržování pořádku a k práci s největším vypětím sil, protože bolševické nebezpečí mělo stále ohrožovat Evropu.

Celý článek naleznete v časopise

Sběratel 3/20

Miroslav Karásek