Vítejte na oficiálních stránkách Klubu sběratelů kuriozit
English version
Deutshe version
Home | O klubu | Členství v KSK | Plán akcí KSK | Sběratelské materiály | O KSK jinde | Kontakty | Inzerce | Odkazy

Sběratelská setkání i v dubnu zrušena!

Zakoupené rezervace stolů budou převedeny na nejbližší konané setkání.

O konání setkání v květnu bude rozhodnuto dle dalšího vývoje.

Různé obory » 90 let šicích strojů Lada

Dotazník pro nový členský Adresář

Dotazník na nový Členský adresář KSK můžete vyplnit a zaslat buď elektronicky na mailovou adresu klubu: klub@sberatel-ksk.cz nebo vytištěný poštou na korespondeční adresu klubu: Klub sběratelů kuriozit, Čílova 4, 162 00 Praha 6.

90 let šicích strojů Lada

Různé obory - 90 let šicích strojů Lada V letošním roce uplyne 90 let od založení továrny na šicí stroje "Lada". Ruku v ruce s průmyslovým vývojem ve světě vznikly počátky historie Lady v blízkém Rakousku. Vídeň byla v této době průmyslovým centrem s rozvinutou výrobou šicích strojů, kde pracovaly stovky českých dělníků. Již v roce 1871 to byla Minerva, dále Rast Gasser, Moravia a jiné.

Začátkem roku 1919 se objevil ve "Vídeňských listech" článek, který vyzýval zájemce k založení družstva na výrobu šicích strojů v Čechách. Iniciativa vyšla z řad českých dělníků a vzbudila velký ohlas. Byly soustřeďovány finanční prostředky, vklady úspor a lidé se těšili, že budou pracovat ve své vlasti. Tato forma byla pozoruhodné rozhodnutí,vzhledem k nejistému výsledku podnikání.

První kufříkový šicí stroj Lada 132 z roku 1957

Za místo podnikání byla vybrána z několika měst Soběslav, také z důvodu tradice. Od roku 1887 se zde vyráběly hospodářské stroje a v roce 1901 to byla česká společnost pro obchod a průmysl, která vybudovala tkalcovnu hedvábných látek. Podařilo se koupit od p. Viléma Smrže za 18 000 Kč malou halu o rozloze 200 m2 na místě bývalé Jitony. Strojní vybavení bylo získáno převážně z reparačního fondu a bylo velmi opotřebované. Na železničních vagónech byly přivezeny také tovary "slévačské", dřevěné formy, mlýn na písek, šamotové cihly a pec na tavení. Překážek bylo nepočítaně. Velké úsilí bylo také potřeba vynaložit pro překonávání předsudků, neboť příchod "Vídeňáků"do malého města byl mnohým starším obyvatelům nepříjemný. Neradi viděli také příchod socialisticky smýšlejícího dělnictva. V malé hale byla umístněna strojovna s opravnou, továrna, nářaďovna, truhlárna a modelárna. Koncem roku 1919 začalo prvních 18 družstevníků s výrobou.

Na těžké začátky vzpomínal ve svých 83 letech p. Vojtěch Kocina, rodák ze Suchdola nad Lužnicí. Začínalo se s výrobou součástek, seřizovaly se stroje, nikdo však nedovedl šicí stroj sestavit. S velkým úsilím, za pomoci kamaráda, p. Valerta a celého kolektivu se podařilo smontovat první stroj s výr. č. 1001. V průběhu výroby patřil k odborníkům a na časté dotazy: „Tak co Vojtěchu, půjde to ,nebo ne",odpovídal jasně: „Musí to jít!“ Později, v roce 1922, kdy po výstavbě nové továrny se výroba zvyšovala, stal se kontrolorem nových strojů a významně se zasloužil o jejich kvalitu.

První šicí stroj byl rovnostehový, se systémem Central BOBBIN, byl výkonný a spolehlivý. Je vhodný pro šití všech textilních látek. Továrna hospodařila šetrně a zaměstnancům byla vyplácena jednotná mzda, ženatému 120 Kč a svobodnému 114. První stroj byl na světě a musela být také značka. Byla vyhlášena anonymní soutěž a dosud neznámý výherce zvítězil s názvem"LADA".

Prvním ředitelem továrny byl Ing.Josef Hatzl, který byl po roce propuštěn z důvodu nedostatku organizačních schopností a nahrazen p. Bašnem.Ve stejné době přijelo do města několik vystěhovaleckých vlaků a počty družstevníků narostly na 60 zaměstnanců.

Vlastní finanční prostředky se začaly tenčit a bylo otázkou času, kdy družstvo bude donuceno podílet se na nové formě financování.

Již 14. srpna 1919 vydává zemská politická správa prozatímní povolení ke zřízení akciové společnosti s dělnickým podílnictvím, název: výroba šicích strojů Soběslav, s kapitálem dva, později již tři miliony Kč.

Ministerstvo soc. péče podpořilo vznik této společnosti, důvodem bylo,že se jedná o první větší podnik tohoto druhu. Největším vlastníkem akcií byl p. Hubert, ředitel záložny v Soběslavi, který byl významným občanem města.

Díky nesmírnému úsilí celého pracovního kolektivu a praktickým návykům z Vídně byla zahájena sériová výroba 50 ks. Rovnostehová Lada měla typové označení „7“.

V roce 1921 byla vystavěna slévárna a pětidomí pro 60 rodin, bylo dosaženo počtu 100 zaměstnanců. Zvyšuje se kvalifikace dělníků a během dvou let se uskutečňuje prvý vývoz do Polska, Maďarska a na Balkán. Byl to velkolepý úspěch, vzhledem k rozsáhlé světové konkurenci.

V roce 1926 se začal vyrábět řemeslný stroj Lada 35, který posunul vývoz do Francie a tím pootevřel cestu na světový trh. Dále se budují nové dílny a rozšiřuje strojový park.

Přichází však hospodářská krize, která negativně ovlivnila chod továrny. Klesla výroba včetně vývozu, téměř o polovinu. Dochází k omezení pracovní doby a každý druhý týden je volný.

V této době pracovalo 423 zaměstnanců, včetně žen, ti, kteří jsou organizováni ve svazu kovodělníků, dostávají podporu v délce 29 týdnů, za šest pracovních dní činí odměna 120 Kč. Byl přijat tak zvaný Gentský systém, který znamenal nejširší samosprávu v rukou dělníků. Z počátku byla vyplácena podpora svazem kovodělníků 11 tisícům zaměstnanců, v roce 1932 to bylo 29 000. Stroje se však nepřestaly vyrábět. V roce 1931 je to nový typ L105, řemeslný rovnostehový s rotačním chapačem, roku 1936 L77, moderní stroj pro domácnost a vyráběl se celých 16 let. Jeho technickou novinkou byl kloubový niťový mechanismus L77 a byl jedním z nejlepších vývozních modelů. V roce 1938 se podařil husarský kousek – byl získán výhradní prodej šicích strojů Lada v celé tuzemské obchodní síti firmy Singer, která u nás působila již od roku 1877.

To však již přichází rok 1939 a neobyčejně příznivý vývoj se zastavuje. Továrna je začleněna do zbrojní výroby. Daří se však částečně zachovat výrobu šicích strojů a zvláště udržet plnou zaměstnanost a dokonce i rozšířit továrnu a modernizovat strojový park. Zaměstnanci prokázali vysokou statečnost. Pracovník vedení Bohuslav Hubert získal neomezenou pravomoc řízením obchodu a ostatních záležitostí.

V roce 1941 byl vyroben třistatisící šicí stroj, avšak byla zrušena výroba šicích strojů pro domácnost. V těchto mimořádných poměrech se podařilo vést podnik tak, aby se mohlo čelit okupantským záměrům, vše pro zbrojní výrobu Třetí říše. V roce 1945 byly osvobozeny jižní Čechy z 9. na 10. května Sovětskou armádou. V krátkém čase, díky úsilí všech zaměstnanců, se podařilo zahájit mírovou výrobu. Lada 77 byla jedním z prvních vyráběných šicích strojů a dařilo se překonávat poválečné potíže. Koncem roku 1945 byla Lada znárodněna. V té době zde pracovalo 710 zaměstnanců a došlo ke sloučení výrobců šicích strojů v Čechách a na Moravě pod zkratkou Mila a Mivela. V poválečném období dochází k celé řadě organizačních opatření, která jsou zapříčiněna změnami v textilním průmyslu.

Rok od roku výroba stoupala:
1940 - 14 008 ks - L-7, 35, 105, 77, 5, 135
1950 - 29 679 ks - L-121, 35, 135, 105
1952 - 50 000 ks - Začíná výroba kufříkového stroje
1954 - 43 118 ks - Vyroben první entlovací stroj L 233
1956 - 29 687 ks - L-132
1957 - 32 000 ks - L-233, 132

V roce 1957 byl v Jindřichově Hradci státními a politickými orgány založen strojírenský provoz Lady Soběslav. Cílem bylo zprůmyslnění oblasti a pomoci výrobou dílů při zvyšující se výrobě šicích strojů. Bez základů a tradice, díky úsilí všech prvních zaměstnanců a zástupců podniku, podařilo se vyrábět kvalitní dílce. Provoz začínal s 18 pracovníky, potíží bylo nepočítaně. Vysoká fluktuace, nevyhovující pracovní podmínky, přesto se dařilo plnit navyšující se úkoly. Po deseti letech se splnil sen a došlo k výstavbě nového závodu. Kvalifikovaný kolektiv začíná vyrábět také nářadí. Jsou nové byty a s nimi noví pracovníci. Postupně závod patří mezi přední výrobce tlakových forem a přípravků v rámci GŘ Elitex Liberec.

Výroba se od roku 1959 neustále zvyšuje a modernizuje. Bylo vyrobeno 64 000 ks šicích strojů. Na trhu jsou nové modely L236 a 237. V roce 1961 je vyroben miliontý šicí stroj. Vyváží se do 50 zemí, v roce 1963 byl export splněn na 99,3 %. V tomto roce se dozvídáme, že vzhledem k nepříznivému vývoji ve světě je potřeba nevyrábět ploché šicí stroje, ale vyrábět pouze kufříkový stroj. Ušetřené kapacity budou využity pro novou výrobu a to kooperace se Západomoravskými strojírnami Třebíč v oboru maloprůměrových pletacích automatů.

V roce 1968 se montují pouze zdokonalené kufříkové šicí stroje L136 a 137 s automatem v počtu 72 997 kusů. Výroba pokračuje do konce roku 1973 a pak definitivně končí. Změnou dělby práce socialistických zemí se v Soběslavi a Jindřichově Hradci začínají vyrábět levé prohozní skříně skřipcového tkalcovského stavu STB2. Je to nejnáročnější skupina na výrobu s 600 díly a vyráběla se od roku 1972. Mění se výroba, dochází k rekvalifikaci na náročnější malosériovou výrobu.

Lada se k výrobě šicích strojů vrací po roce 1989, modely jsou vlastní konstrukce, moderní a kvalitní, nesou označení 601-608. Tíživá ekonomická situace, ztráta vývozu a narůstající zahraniční konkurence zapříčiňují opět ukončení a výroba je zavedena v Bělorusku, odkud jsou určitou dobu dodávány i náhradní díly. Náročná práce s převodem výroby a několikaletým úsilím našich pracovníků však neskončila úspěšně.V letošním roce si připomínáme 90 let od založení Lady. Mám za to, že je potřebné vzpomenout poctivou práci všech dělníků a techniků značky Lada, která zůstává stále v podvědomí občanů.Od roku 2006 jsou šicí stroje se značkou Lada opět v prodeji a úspěšně konkurují ostatním firmám svojí kvalitou a cenou.

Jiří Vetýška


[ 01. 11. 2009 | Komentářů: 3 | Doporučit | Vytisknout | 18669 přečtení ]
Časopis Sběratel

Aktuální číslo
SBĚRATEL 1/20

časopis Sběratel

( Více informací o číslu )

Nejbližší akce KSK
Členský adresář
XVIII.
ČLENSKÝ ADRESÁŘ
v prodeji jen
elektronická verze
XVIII. členský adresář

( Více o adresáři )
Série kalendáříků

SÉRIE KALENDÁŘÍKŮ
na rok 2020

SÉRIE KALENDÁŘÍKŮ
na rok 2019

Katalog PE
Novinka

Home | O klubu | Členství v KSK | Plán akcí KSK | Sběratelské materiály | O KSK jinde | Kontakty | Inzerce | Odkazy

Powered by phpRS. Copyright © Klub sběratelů kuriozit 2001-2020. Všechna práva vyhrazena. Kopírování jakékoli části možné jen se svolením autora.