Informace z klubu

28. 05. 2020 - Monika Petrásková

Letošní rok mohl být mimořádný, chystaly se totiž oslavy, a to ne ledajaké. Ti, kdo se těšili na akce spojené se 75. výročím osvobození Československa, si musí počkat – kvůli koronavirovým opatřením je vše zrušeno. Pokud vás tato tématika zajímá, tak letos to asi zachrání virtuální svět, literatura anebo zevrubná prohlídka našich sbírek. Věřím, že u mnohých sběratelů se najdou nějaké poklady spojené s tímto historickým obdobím.

28. 05. 2020 - Ing. Karel Čechovský

Pohlednice s tématikou propagandy měly zcela nezastupitelné místo mezi ostatními sdělovacími prostředky již od počátku 20. století. Velmi ochotně plnily důležité úkoly spojené s ovlivňováním názorů nejširších lidových vrstev. Za příklad maximálního využití možností propagandistické pohlednice uveďme takové, které propagovaly německý, případně italský nacionalismus v období vlády fašistů v těchto zemích. Tyto pohlednice jsou přes jejich negativní náplň velmi pečlivě katalogizovány a v renomovaných aukcích jim jsou věnovány samostatné aukční katalogy.

28. 05. 2020 - Miloslav Kunert

Nachází se v obci Rudník, která leží severně od Hostinného. Obec se dříve jmenovala Heřmanovy Sejfy, do konce 2. sv. války s převahou německého obyvatelstva se používal i název Hermannseifen. Obec Rudník se poprvé v pramenech objevuje v r. 1241. Byla založena německými a českými přistěhovalci, kteří zde dolovali pod svahy Černé hory rudy (Ag, Au, Fe, Cu).

28. 05. 2020 - Vladislav Dočkal

Moje sběratelství začalo nenápadně, když jsem se přistěhoval na Krejcárek (roku 1977) do nouzové kolonie a kde jsem na půdě objevil první ze svých vařičů (skládací PRIMUS). Zajímalo mě, jak to funguje, a hlavně jsem provedl jeho vyčištění do původního lesku a vystavil na krbovou římsu. Byla to pěkná dekorace, a tak další objevené výrobky podobného druhu byly restaurovány. Mosaz má tu vlastnost, že i po letech zašlosti a někdy dost značné ji lze uvést do původního stavu. Po určité době jsem měl základ sbírky počtu asi 30 kusů a hledal jsem někoho s podobným zaměřením. Pak mi někdo poradil, ať vstoupím do KSK, což jsem v roce 1997 učinil a hledal v adresáři podobné zaměření, ale nenašel. Velký obrat v rozšíření sbírky byl po rozhlasovém pořadu „Host do domu“, vedený známou moderátorkou Stanislavou Dufkovou. Do pořadu mě zřejmě navrhl Klub sběratelů kuriozit. Po tomto pořadu jsem měl množství telefonátů s nabídkou různých vařičů, lamp a letlamp, ale ne od sběratele! Největší poklad jsem získal od pana Otta z Náměšti nad Oslavou, který tyto předměty sbíral pro vybavení skautského oddílu, s kterým jezdil do přírody a vařiče s tlakovými lampami používal a po skončení aktivity mi tyto nabídl.

28. 05. 2020 - Ing. Jaromír Fiala

V každém období si tabákové společnosti vytvářely projekty na nové obaly, a to jak na nové značky, tak na inovace stávajících produktů. Tento proces probíhal především při změně vlastnictví tabákových továren. První velkou změnou byl vznik Československé tabákové režie (ČSTR) v roce 1918. V prvních letech po vzniku ČSR se staly nejprodávanějšími značkami Egypt a Zora, které spolu se značkou Sport tvořily až 96 % produkce. Vzhledem k oblíbenosti značek Egypt, Zora a Sport připravila ČSTR řadu mnohem graficky atraktivnějších obalů, než byly tržní obaly.

28. 05. 2020 - Jaromír Lebl, Petr Nahodil ml.

Do letošní ankety bylo zařazeno celkem 106 ks sýrových etiket z 15 firem, které byly rozděleny do 27 anketních čísel. I letos jsme ponechali systém náhodného číslování. Důvod je prostý. Osvědčil se, a navíc donutil zaměstnance z firem, pokud jejich firma přispěla do této ankety a chtěli jim dát svůj hlas, projít celou anketu, protože jsme nedávali etiketám z jedné firmy anketní čísla po sobě jdoucí. Tím nakonec mohli dát i hlas jiné etiketě, než původně mysleli.

28. 05. 2020 - JUDr. Martin Pros, předseda Klubu sběratelů autogramů

Památky na nejstrašnější válku ve světových dějinách můžeme najít v mnoha sběratelských oborech a jedním z nich je sběratelství autogramů a rukopisů. V dopisech a pohlednicích si můžeme přečíst o napětí a strachu, který během protektorátu panoval v duších našich osobností. Výjimečně se objeví korespondence přímo z koncentračního tábora. Jednou z nich v mé sbírce je lístek psaný Ferdinandem Peroutkou (1895-1978), který byl jedním z hlavních představitelů české meziválečné žurnalistiky a řadil se mezi tzv. Pátečníky – kruh spisovatelů, básníků, umělců a politiků, včetně prezidenta Masaryka, kteří chodili na pravidelné páteční schůzky do Čapkovy vily na Vinohradech.