Informace z klubu

16. 08. 2019 - Monika Petrásková

Když moje dcera přišla s nápadem, že na letošní dovolenou pojedeme do Španělska, tak jsem se zaradovala nejen proto, že uvidím zase moře, ale těšila jsem se také na španělské kalendáříky. Ty jsou mezi sběrateli oblíbené pro svoje krásné obrázky, ať už focené nebo malované. Zachycují různorodé výjevy, mořské zálivy, ohnivé Španělky nebo přístavní městečka. Oblíbené motivy jsou děti, zvířátka, krásná příroda, reprodukce obrazů, nádherné stavby i náboženská tematika. Ve své sbírce nějaké kousky už mám, tak jsem se těšila, že ji doplním o nové úlovky přímo na místě.

16. 08. 2019 - Jan Procházka

Antarktida, země všudypřítomného sněhu, ledu a mrazivých teplot. A přece i zde žijí lidé.

Ale nejdříve něco o historii a objevování tohoto kontinentu. Prvními lidmi, kteří tento kontinent spatřili, byli prý v roce 1820 členové ruské expedice vedené Fadějem Bellingshausenem. Po dobytí geografického jižního pólu legendárním norským badatelem Roaldem Amundsenem v prosinci roku 1911 nastala éra systematického mapování pobřeží a vnitrozemí Antarktidy. Nadějné výsledky pátrání po nerostných zdrojích a výnosný lov velryb se staly lákadlem pro řadu států, které postupně vznášely i územní nároky na části pevniny. Po 2. SV se situace ještě více zdramatizovala. Vzrůstající napětí vyřešila až Smlouva o Antarktidě podepsaná 1. prosince 1959 ve Washingtonu zástupci 12 zemí, které v Antarktidě udržovaly alespoň jednu celoročně obývanou vědeckou stanici (Argentina, Austrálie, Belgie, Chile, Francie, Japonsko, JAR, Norsko, Nový Zéland, SSSR, USA a Velká Británie). Antarktida se stala mezinárodně spravovanou neutrální zónou.

16. 08. 2019 - Petr Nahodil

* LITERATURA - V roce 2019 slaví pivovar Staropramen, a.s. 150 let od svého založení. Při této příležitosti připravilo studio Ynachi pro Staropramen, a.s. publikaci pod názvem SMÍCHOV SOBĚ - Velký příběh smíchovského pivovaru. Autorem publikace je Igor Paleta a kolektiv, ilustroval Jindřich Janíček, graficky zpracoval Jan Prell, archivní práce Zeno Čižmár a rozhovory s pamětníky Petr Hanousek. Publikace má 165 stran, obsahuje mnoho dobových fotografií, dokumentů a etiket vztahujících se k historii pivovaru Staropramen. Publikace je v nákladu 3000 ks, k dostání byla na Smíchovských slavnostech. Dále bude k dostání na sousedském setkání Výčep pod komínem i na oslavách Dnů českého piva. Prodává se za 399,- Kč. Publikace by určitě neměla chybět v knihovničce sběratelů, kteří se zajímají o naši pivovarskou historii.

16. 08. 2019 - Jiří Brož a Jiří Neruda

Konec války znamenal, že všechno, čeho firma BMW od roku 1928 dosáhla, bylo ztraceno. Automobilka v Eisenachu spadla do sovětské okupační zóny a zůstala téměř nepoškozená. Už od roku 1946 v ní Sověti bez jakýchkoli rozpaků začali vyrábět BMW 327. Teprve po vleklých právních sporech, vedených BMW, byla výroba zastavena a automobilka se přejmenovala na EMW, z níž později vznikla nám dobře známá továrna Wartburg. Majetek z východního Německa byl ovšem ztracen.

16. 08. 2019 - Miroslav Karásek

Snad každý sběratel touží mít ve své sbírce nějaké unikátní kousky, jimiž se pak může zdravě pochlubit přátelům, konkurentům či širší veřejnosti na výstavě. Takové rarity celou kolekci ozvláštní, učiní ji poněkud odlišnou od sbírek s podobným zaměřením. I když se to nezdá možné uplatnit při cílevědomém shromažďování novin ze zemí celé planety, přece jen se mi podařilo soubor takových „špeků“ získat a vytvořit malou skupinu výjimečných tiskovin. Nepočítám sem celou plejádu novin, které vycházejí pro české krajany v Austrálii, Kanadě, Rakousku nebo v USA. Anebo pro menšiny v sousedních státech (pro Maďary v Rumunsku, pro Rakušany v Itálii, pro Pákistánce v Kuvajtu a Chorvaty v Rakousku). Mimo základní sbírku jsou i noviny určené pro vojska SFOR a KFOR v Bosně a Hercegovině z roku 1998 či noviny pro civilní obyvatelstvo této země, vydávané jmenovanou armádou. Vedle kolekce leží i noviny tzv. Valašského království nebo noviny pro Romy v České republice.

16. 08. 2019 - Alena Šedová

Papírový ubrousek samozřejmě slouží k účelům hygienickým, čím je myšleno otírání úst, případně zabalení svačiny. Ale to nevylučuje jeho druhou stránku, a to nejen estetickou, ale dokonce i poučnou, až kreativní. Takových ubrousků se objevuje poslední dobu víc.

16. 08. 2019 - Ing. Jaromír Fiala

Ženská jména jako názvy cigaret byla oblíbená po celou dobu výroby cigaret v českých zemích.

Počátkem 30. let byly uvedeny na trh cigarety DAGMAR v desítkovém balení a LYDIA v tvrdé papírové krabičce s 20 cigaretami. Obě značky se vyráběly až do roku 1940. VLASTA v 10 i 100 kusovém balení se začala vyrábět v roce 1934 a díky nízké ceně získala na trhu podíl až 25 %. Výroba pokračovala i za protektorátu, v roce 1942 však byla z příkazu Němců výroba zakázána a cigarety byly přejmenovány na VIKTORIA.

16. 08. 2019 - Libuše Ďurišová

Už je to asi 25 let. Ze zrušeného obchodu poblíž mého bývalého bydliště se na čas stal obchod s výprodejem spotřebního zboží. Šli jsme se s přítelem podívat, co tam mají. Bylo toho dost pro vybavení bytu. Lžičky na kafe i koberce. Procházeli jsme mezi regály, ale nic z toho, co se tu nabízelo, jsme nepotřebovali.

16. 08. 2019 - Ing. Petr Zaoral

V předminulém ročníku akce Sběratelství 2012 získala paní Holinová ocenění za pozoruhodnou sbírku Formy na velikonočního beránka. Proto nás překvapilo a zároveň potěšilo, že jsme od sběratelky dostali přihlášku do letošního ročníku, konkrétně se sbírkou „Dřevěné formy na máslo“. Znamená to totiž, že naši členové neusínají na vavřínech a dál se věnují sběratelské činnosti.

16. 08. 2019 - Výbor KSK

Když jsme se 21. června v kostele sv. Václava na Smíchově loučili s naším kolegou z výboru KSK Ing. Jiřím Pešákem, teprve jsem si uvědomil, jak nám bude chybět. Hlavně budeme postrádat jeho celoživotní sběratelské zkušenosti. Však vytvořit tak obrovskou sbírku vinných a likérových etiket (téměř 270 tisíc kusů) je skutečně nadlidský výkon a nikdo jiný to u nás nedokázal. Kolik to znamenalo času, trpělivosti, ale také finančních prostředků, protože jednotlivé exponáty nemohl získávat pouhou výměnou, ale rozsáhlou korespondencí se zahraničními sběrateli a zejména s výrobci těchto lihovin, případně s tiskárnami etiket.