Informace z klubu

17. 12. 2019 - Lenka Urbanová

Svátky vánoční jsou odpradávna opředené kouzlem zkazek, obyčejů, písní, koled a pověr ... Lidé věřili v jejich kouzelnou moc, toužili poznat svoji nejbližší budoucnost týkající se jejich zdraví (Aby se člověku nemoci vyhýbaly, nechť vyseká na štědrý den před východem slunce v ledu otvor a jím ponoří se do ledové vody.), úrody (Štědrého večera má býti pokud možná nejvíce různých jídel, aby prý bylo hojně mandelů obilí.), hospodářství (Jak se povedou štědrovnice, tak se povede pšenice.) vyhlídky na sňatek (Děvčata chodívají třást bezem, říkajíce: "Třesu, třesu bez, ozvi se mi pes, kde můj milý jest". Z které strany pes zaštěká, tam dlí její milý.) nebo i téma smrti (Na štědrý večer má každý z rodiny i čeládka seděti u stolu. Kdo z členů rodiny nesedí o štědrovečerní večeři na tom místě u stolu, kde seděl loni, ten příštího štědrého dne se více nedočká.) ... Oblíbené byly jak kolední obchůzky, tak věštění budoucnosti.

17. 12. 2019 - Monika Petrásková

Když se řekne slovo „Vánoce“, každému se vybaví jiné vzpomínky a pocity. Snad se ale shodneme, že ve většině z nás vzbuzuje čas vánoční nostalgii a návrat do dětství. Já si hned představím malý smrček na stole u babičky, korálkové a papírové ozdoby, a hlavně vůni purpury. Tu dnes nemáme, protože v naší rodině se nalézají alergici (a jedny Vánoce na pohotovosti, místo u stromečku, nám stačily). Pak se mi vybaví cukroví, které jsme s babičkou pekly, pracny, vanilkové rohlíčky, kokosky, perníčky, ořechové dortíčky, linecké, celkem 12 druhů, nechápu, jak jsme to potom mohli všechno sníst.

17. 12. 2019 - RNDr. Ivan Venclů

Na Václavském náměstí se od roku 1848 (dříve Koňský trh) odehrálo mnoho významných událostí. V období Rakouska – Uherska to bylo např. 2x vítání císaře Františka Josefa I. Poprvé to bylo dne 12.6.1901 a podruhé v dubnu 1907. V obou případech byla postavena řada slavobran. 10. října 1905 to byla demonstrace sociálních demokratů, v roce 1918 hned několik oslav – 1. Máj v květnu, oslava 50 let Národního divadla a nejvýznamnější oslavy v říjnu a listopadu při vzniku Československé republiky a příjezdu prezidenta T.G. Masaryka do Prahy. Ve 20. a 30. letech 20. století to pak byly např. průvody legionářů, či v roce 1929 Svatováclavské dny Orelstva.

17. 12. 2019 - Petr Nahodil

Přinášíme aktuální informace pro sběratele pivních suvenýrů.

* Časopis Svět piva – roční předplatné pro jednotlivce na rok 2020 je 220,- Kč a hromadný odběr pro kluby (více než 5 ks) je 200,- Kč. Zájemci si mohou časopis objednat u distributora časopisu pana Václava Skabroutha. Jeho adresa je Václav Skabrouth, Vilémov u Šluknova čp. 201, 407 80, tel.: 412 397 024, 723 804 024, e-mail: sprevar.klub@seznam.cz. Časopis by neměl chybět v knihovně žádného sběratele pivních suvenýrů.

17. 12. 2019 - Jiří Brož a Jiří Neruda

Letos uplynulo 90 let od chvíle, kdy 7.5.1929 opustil brány vysočanské továrny na letadla Aero nejmenší automobil československé výroby. První sériově vyráběný lidový automobil pod názvem AERO 500 nebo také AERO 10 HP. Ovšem cesta ke vzniku tohoto vozu byla dosti klikatá a trvala 7 let.

17. 12. 2019 - Alena Šedová

Položená otázka se týká papírových ubrousků. V České republice se ubrousky nevyrábějí, hlavní dovoz je z Německa, největší firmou na našem trhu je IHR (Ideal Range Home), založená v roce 1977, se sídlem v Essenu. Produkuje množství ubrousků se všemi možnými designy. Druhou firmou je AMBIENTE se sídlem v nizozemském Beugenu. Má zastoupení v 70 státech, ale na našem trhu je podstatně méně zastoupena. Ubrousky jsou kvalitní, publikované 2x ročně v katalozích. Obě firmy vyrábějí ubrousky s vánoční tematikou, takže jich je každoročně velké množství s novými designy.

17. 12. 2019 - Petr Vlk

V oboru žvýkačkových obalů a vkládaných obrázků není kromě českých výrobků mnoho našich námětů na obalech či obrázcích. Někteří výrobci žvýkaček použili československé náměty na svých obalech a vkládaných obrázcích – sportovce (fotbal, hokej, atletika), nákladní automobily, bankovky, městské památky, státní vlajku. Před časem jsem dostal několik sérií plátkových obalů z Uzbekistánu.

17. 12. 2019 - Marta Zemanová

Babičku, tu nejznámější knihu Boženy Němcové, jsem začala sbírat vlastně náhodou. Asi před dvaceti roky jsem na buštěhradském blešáku natrefila u známé vetešnice ze Žižkova na malé a staré vydání Babičky, a víceméně ze zdvořilosti jsem tu knížečku za 40 Kč koupila. Až doma jsem zjistila, že toto vydání „pro školní mládež“ z roku 1898 – pravděpodobně z důvodů mravnostních – neobsahuje příběh o Viktorce. Takže jsem získala raritu, a to je vždy pro sběratelskou duši výzva. Začala jsem Babičky cíleně sbírat, obcházet antikvariáty a také pátrat po historii této knihy. Dnes mám těch českých vydání Babičky téměř tři sta a k tomu několik desítek cizojazyčných; a hlavně toho vím o Boženě Němcové a jejím psaní opravdu hodně.

17. 12. 2019 - Luboš Čech

Že se dá sbírat téměř všechno, dokázal na letošním veletrhu Sběratel pan sběratel Jindřich Jirásek ze Starého Rožmitálu. Kromě provozování Cvokařského muzea a sbírání historických hřebů a hřebíků se mu na chalupě totiž rozrůstá sbírka kbelíčků od jednokilových jogurtů. Není třeba dodávat, že sbírka zabírá dost místa, a ještě navíc je náchylná na průvan, či stačí, aby se o prázdné a lehounké plastové kbelíčky otřela kočka a pečlivě srovnané sloupce se zřítí jako onen domeček z karet. A pak nezbývá nic jiného, než každý kbelíček vzít do ruky a najít k němu odpovídající víčko.